Pořadí důvěryhodnosti i nedůvěryhodnosti politiků překvapivě stejné

Poslední údaje CVVM o důvěře českým politikům jsou rozdělené tak, že na prvních příčkách důvěry i nedůvěry jsou stejná jména. To je další důkaz hlubokého rozdělení české politiky.

V čele žebříčku důvěry a nedůvěry podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění CVVM  jsou následující čeští politici.

Jméno
Babiš	1	3
Okamura	2	1,2
Bartoš	3	10
Chovanec	10	1,2

Andrej Babiš , Tomio Okamura a Milan Chovanec jsou v žebříčcích od roku 2014, Ivan Bartoš z Pirátů je v žebříčku poprvé.  V pořadí nedůvěryhodnosti dostihl Chovanec  Okamuru a mají shodně 58%, v pořadí důvěryhodnosti vede Babiš se 37%, Okamura na druhém místě má 33% a Bartoš 30%.

Z výše uvedeného lze odvodit určité trendy. Vzhledem k aktuálnímu dění v ČSSD, která bude na mimořádném sjezdu volit nové vedení strany, je postavení Chovance na špičce nedůvěry varováním pro delegáty sjezdy. Pokud by snad Chovanec uspěl a byl zvolen do vedení ČSSD, jeho osoba by byla značnou přítěží pro obnovu volitelnosti této strany.  Nicméně, podobné nedůvěře se „těší“ i Andrej Babiš a zatím to hnutí ANO výrazněji nepoškozuje.

To, že na špičce důvěry i nedůvěry figurují Babiš i Okamura svědčí zároveň o tom, že tito dva politici, respektive názor na ně, rozdělují českou společnost naprosto zásadně.  Z pohledu výsledku nedůvěryhodnosti je však zajímavé i to, že pořadí prvních osmi nedůvěryhodných politiků od 58% do 48% končí právě na osmém místě Petr Fiala, předseda ODS, s nedůvěrou právě 48%. Většina známých tváří české politiky tak z pohledu české veřejnosti nemá příliš dobrou pověst a je v zásadě jedno, zda se jedná o politiky „vládní“ či „opoziční“.  Tato slova dávám do uvozovek proto, že je toto dělení poměrně velmi mlhavé. Zejména Tomio Okamura by velmi rád ve vládě byl a hnutí ANO se k jeho aktivitám staví spíše rezervovaně.

Velmi podceňovanými z pohledu české veřejnosti jsou však ženy v politice. V tabulkách důvěryhodnosti i nedůvěryhodnosti figurují na chvostu, jsou pouze dvě (Alexandra Udženija z ODS a Markéta Pekarová Adamová z TOP 09) a navíc přes 50% účastníků průzkumu tvrdí, že je „nezná“.  Dalším zřetelným výsledkem průzkumu CVVM je poznatek, že politici „standardních“ pravicových i levicových stran jsou na tom z hlediska důvěry chabě. Jediným, komu se podařilo v pořadí důvěry trochu více „zabodovat“, je Petr Fiala, ale i jeho výsledek je vlastně velmi nedostatečný.  Výsledky tak potvrzují dlouhodobou stagnaci důvěry v zavedené politické strany a jejich pád od mimořádných voleb v roce 2013. Uplynuly již více než čtyři roky a jejich postavení se spíše zhoršilo, než vylepšilo.

Jak ODS, tak ČSSD, jako dvěma bývalým velkým stranám, tak evidentně scházejí silné a nezpochybnitelné osobnosti a to se odráží i v jejich voličských preferencích. ČSSD navíc prožívá těžkou krizi právě teď, zatímco ODS si „sáhla na dno“ právě před čtyřmi lety.  Bez důvěryhodných osobností se však tradičním stranám dařit nebude.  Zejména ČSSD však nyní prožívá doslova „těžkou hodinku“, a to zda jít do vlády či zůstat v opozici. Obě řešení jsou pro ČSSD špatná, a proto zřejmě budou delegáti sjezdu vybírat to „méně špatné“.  Rozum by očekával, že ČSSD zůstane v opozici, převáží-li touha po ministerských postech, můžeme se dočkat ještě nejednoho „překvapení“.