Poplatky za ČT nezaručují vůbec nic – natož vyváženost!

1800 zaměstnanců ČT podepsalo podle Událostí z 10.2.2026 petici na podporu koncesionářských poplatků. To má být důkazem čeho? Že je veřejnoprávní televize svatá??

Nedávno jsem četl výstižný a velice pravdivý komentář pana Petra Kolmana o Otázkách Václava Moravce. Je to smutná vizitka „nestrannosti“ veřejnoprávního média obecně a zejména stavu objektivity veřejnoprávního média.

OVM už nesleduji více méně leta – ono to nestojí dle mého soudu vůbec za nějaký „zásadní“ komentář. Je to stále a jenom černobílý svět, kde se o černé a bílé rozhoduje v hlavě Václava Moravce. A o „skákání do řeči“ víme taky své. To je nejen „vlastnost“ Moravce, ale i dalších komentátorů ČT včetně Událostí, komentářů.

Rozeberme si ale zejména „otázku“ toho, jaký systém financování by pro „veřejnoprávnost“ byl ten optimální. Nabízejí se v zásadě dva modely – koncesionářské poplatky a platby ze státního rozpočtu, pokud by ČT byla z cela zbavena možnosti uvádět na svých kanálech reklamy. Ovšem, realita je taková, že „sponzoři“ fungují i na ČT, takže je to vždycky jakýsi mix. Nedávná úprava poplatků za ČT se vyznačuje jednou „zvláštností“. Platí i firmy s více zaměstnanci a nejsou to malé částky.

Zastánci poplatků se ohánějí tím, že tím existuje „provázanost“ mezi diváky, kteří si za „kvalitní“ program přece platí pár set korun měsíčně. Kdyby ČT platil „stát“, mohla by tím podle nich veřejnoprávnost „utrpět“, protože by to aktuální politickou reprezentaci „vybízelo“ k vyvíjení tlaku na to, jakým způsobem by měla referovat o vládě a opozici,

Takže si uveďme „příklad ze života“. Jsem pravidelným divákem Událostí na ČT , NOVA ani PRIMA mě nezajímají. Za vlády Petra Fialy se zpravodajství odvíjelo v tom smyslu, že v různých sporných záležitostech nejprve zazněl názor opozice (hlavně ANO) a pak „zásadní“ názor vlády. Nyní máme sice vládu ANO, SPD a Motoristů. Na způsobu publikování sporných témat se vlastně nezměnilo nic. Nejprve dostane slovo vláda (Andrej Babiš a spol.) a pak svůj zásadní komentář sdělí dnešní opozice a basta. Takže vláda uvažuje o snížení podpory programu Nová zelená úsporám, což mimochodem zastavila ještě vláda minulá v listopadu 2025 (došly „prachy“), aby bývalý bezmocný ministr životní prostředí obvinil stávajícího ministra Petra Macinku z toho, že je „slabý“.

A komentáře kolem nového rozpočtu vlády – zda tento rozpočet odporuje či neodporuje zákonu o rozpočtové odpovědnosti – jsou dalším „krásným“ příkladem toho, jak veřejnoprávní medium (ne)funguje.

Co je tedy opravdovou zárukou veřejnoprávnosti ČT? Podle mého názoru je to otázka naprosto zásadní a jednoznačná – tím jsou „správní lidé na správných místech“ a systém jejich výběru, který takový postup zaručí. Otázka způsobu financování je dle mého soudu zcela podružná. Ostatně, položil jsem ChatGPT otázku, které státy financují veřejnoprávní media z rozpočtu a zde je odpověď:

stát EU	Hlavní model financování veřejnoprávní televize
Belgie	Státní rozpočet / státní dotace
Bulharsko	Státní rozpočet / státní dotace
Dánsko	Státní rozpočet (daně) – přechod od licence k rozpočtu
Estonsko	Státní rozpočet / státní dotace
Francie	Státní rozpočet / daně – zrušen klasický licence fee
Chorvatsko	Licence poplatky
Kypr	Licence poplatky
Česko	Licence poplatky (v EU modelu licence)
Německo	Licence poplatky / příspěvky (povinné poplatky)
Řecko	Licence poplatky
Maďarsko	Státní rozpočet / státní dotace
Irsko	Licence poplatky
Itálie	Licence poplatky
Litva	Státní rozpočet / státní dotace
Lotyšsko	Státní rozpočet / státní dotace
Lucembursko	Státní rozpočet / státní dotace
Malta	Státní rozpočet / státní dotace
Nizozemsko	Státní rozpočet / státní dotace
Polsko	Licence poplatky (plánovaný přechod může být ve vývoji)
Portugalsko	Licence poplatky
Rumunsko	Státní rozpočet / státní dotace
Slovinsko	Licence poplatky
Španělsko	Státní rozpočet (hlavní) – s alternativními daněmi (žádný tradiční poplatek)

Co z výše uvedeného plyne? Jedno jediné – boj za „poplatky“ je naprostý nesmysl, který nemá na kvalitu veřejnoprávního média žádný vliv. Je to zástupný problém těch, kteří „za nás“ bojují svůj boj za naše „lepší zítřky“.