Počasí: Ztráta pokory aneb počasí fakt nekolabuje

Pod zavádějícím a o to víc křiklavým titulkem Počasí kolabuje v celé Evropě. Česko nabízí Slovinsku jako pomoc technologii z 50. let se CNN Prima News opět vtírá do „změny klimatu“.

Tak zvaná „klimatická změna“ fedrovaná progresivními západními státy na čele s USA a EU a doplňovaná katastrofickými předpověďmi panelu ICCP při OSN, je neustále podporována křiklavými zprávami z celého světa o „podivném“ počasí tu či onde. Tam je moc teplo, tady je moc zima a někde je i docela hezky. Z této klimatické propagandy pak jako jednoznačný viník všech potíží s klimatem vychází civilizace, respektive spalování fosilních paliv. Naprosto se ignoruje zdroj energie, kterému vděčíme za život na této planetě, a tímto zdrojem energie je samozřejmě Slunce. Desítky let pozorování Slunce a jeho vlivu na Zemi včetně ovlivňování počasí byly nemilosrdně odstraněny z vědeckých stránek časopisů zabývajících se klimatem na Zemi. Nade vším dnes dominuje teze o tom, že je to civilizace a člověk, který za současné „řádění“ počasí na celém světě může. Je to naprosto šokující odklon od reality. Navíc je to substituce jiné, rovněž prokazatelně scestné teorie o neúprosném směřování civilizace od pravěku ke komunismu včetně zahrnutí této teorie do vědy v části světa, kde socialismus zvítězil, aby po asi sedmdesátí letech i skončil.

CNN Prima News je zpravodajství, které věrně kopíruje zprávy šířené na území USA. Ohromné záplavy ve Slovinsku tak jsou popisovány pod naprosto zavádějícím titulkem Počasí kolabuje v celé Evropě. Česko nabízí Slovinsku jako pomoc technologii z 50. let. Pokud cosi kolabuje, je to jistě doprava, ale rozhodně ne počasí. Je samozřejmě hrozné vidět zničené domy doslova „odplavené“ vodním přívalem. Nicméně, pravidelné záplavy v Bangladéši či Indii, při nichž často zahyne více osob než u nás v Evropě, nevzbuzují tolik mediální pozornosti.

Pokud se světová politika USA a EU řídí tím, že civilizace je příčinou klimatických změn a „kolabující počasí“ je jen důsledkem „změny klimatu“, není samozřejmě nijak překvapivé, že se aktivisté, bojující proti „zvyšování uhlíkové stopy“ přilepují k silnicím, aby zabránili zbytečným závodům. A samozřejmě, přímořské státy využívají tuto politickou linku a požadují „zásadní opatření“ proti zvyšování hladiny oceánů a inkasují „úplatky“ od Západu, aby mohly „řešit“ složitou situaci.

Přitom i v ne tak dávných dějinách Evropy, slovy CNN Prima News , počasí kolabovalo. Jedná se o dobu, které se říká „Malá doba ledová“. Podle wikipedie : Malá doba ledová je označení pro klimatickou anomálii, která znamenala nejchladnější období za posledních 2000 let. Toto období trvalo přibližně mezi 14. a 19. stoletím. Malá doba ledová vrcholila v 17. století. Toto trochu nepřesné označení ve skutečnosti nemá nic společného s dobou ledovou. Ve století 15. a 17. se citelně ochladilo na celá desetiletí. Celé Grónsko se pokrylo ledem, zvětšily se alpské ledovce. Na celé severní polokouli panovaly kruté zimy. Léta byla velmi krátká a studená. V té době zamrzaly v zimě všechny řeky západní Evropy. Např. Vltava byla pravidelně pokryta ledem tlustým několik desítek centimetrů. Ovšem v dnešní době nezamrzá, protože byla vystavěna Vltavská kaskáda. Zamrzalo Baltské moře i Calaiská úžina mezi Francií a Anglií. Ovlivněna byla i Amazonie. Oteplování začalo v 19. století.Jako příčina se uvažují Milankovičovy cykly, které jsou také považovány za hlavní příčinu posledních dob ledových. Další možnou příčinou je Maunderovo minimum sluneční aktivity. K ochlazení také mohla přispět vulkanická zima z různých erupcí (Samalas 1257, Kuwae 1453). Termohalinní výměník může být také faktorem.Případně je to Atlantická meridionální cirkulace.

Mimochodem – oteplování začalo v 19. století, tj. v době, kdy ještě koncentrace kysličníku uhličitého byla stále na „normální“ úrovni před prudkým rozvojem energetiky konce devatenáctého a začátku dvacátého století.

Jak je patrné z výše uvedeného, nikoho při vysvětlování malé doby ledové dnes ani nenapadne obviňovat lidskou civilizaci – člověka.  Rozhodně není ostudou, když přesnou příčinu těchto klimatických „anomálii“ neumíme vysvětlit. Klima na Zemi je dáno samozřejmě zásadním vlivem energie přicházející na Zemi ze Slunce a chováním zemské atmosféry – i se změnami jejího složení (množství pevných částic v atmosféře bránící prostupu tepla atmosférou k zemi) a podobně. Neznáme detailně ani příčiny výše zmiňovaných slunečních cyklů.

Lidé se vždy v minulosti museli přizpůsobovat podmínkám na Zemi. Domnívám se, že se budeme muset přizpůsobit situaci i dnes. Nicméně, a o tom jsem hluboce přesvědčen, lidstvo nedisponuje žádnými energetickými zdroji, které by mohly významně ovlivnit klima na Zemi. Dokážeme ovlivnit mikroklima ve městech-velkých aglomeracích – ale na změnu klimatu nemáme ani zdroje natož prostředky. Za humbukem kolem klimatické změny je tak ztráta pokory před energetickými silami přírody a nabubřelost, že jsme to my a jenom my, kdo za tak zvaný klimatický kolaps odpovídá. Klima nelze zachraňovat, ale je nutné se mu přizpůsobovat. Chránit přírodu je nutné nikoliv proto, abychom zachránili klima, ale proto, abychom kolem sebe nevytvářeli poušť a mrtvou otrávenou krajinu. Taková ochrana přírody má smysl a pro takovou propagaci ochrany přírody  stoprocentně jsem.