Petr Nečas opět mluví

Zaujala mne relativizace nebezpečí politiky Ruska pro Evropu z úst expremiéra Petra Nečase. I jeho podpora „ekonomické diplomacie“ prezidenta Miloše Zemana v Číně.

Petr Nečas zmizel z české politiky rychle a zcela. Nevyjadřoval se k řadě událostí, a to ani domácích a ani světových. Poté, co ho prezident Miloš Zeman vzal na cestu do Číny, prolomil bariéru mlčení a vyjadřuje se, zatím zejména k zahraniční politice.

Bývaly doby, a lze to bezesporu nalézt v mých komentářích z těch časů, kdy jsem si Petra Nečase upřímně vážil. Považoval jsem ho za názorově konzistentního, konzervativního politika. Před parlamentními volbami roku 2010 po odchodu Topolánka z čela ODS jsem přijal s nadějí to, že se Petr Nečas postavil do role volebního lídra a podařilo se mu se svým týmem dosáhnout po všech Topolánkových kauzách i pseudokauzách velmi slušného volebního výsledku. Vláda ODS, TOP 09 a VV měla téměř ústavní většinu v poslanecké sněmovně. Zpětně viděno, byl to poslední heroický výkon české pravice.

Poté jde už vše velmi podivným směrem. Rozklad Věcí veřejných, spory uvnitř ODS, spory ODS s prezidentem Klausem až k zásahu policie na Úřadu vlády. Petr Nečas si dal po něm krátkou pauzu – pamatujete si na asi dva dny, kdy se Nečas vůbec nevyjadřoval – aby pak rozhodně vystoupil na obranu svých podřízených včetně Jany Nagyové a po dalších dvou dnech oznámil svou demisi?

Špína, která vyplavala na povrch, smetla vše, co česká pravice do té doby získala. Nastal raketový nástup Andreje Babiše a předčasné volby pak ODS katastrofálně prohrála. Nečas se mezitím ještě stačil rozvést a posléze oženit se svou ředitelkou kabinetu Nagyovou (tuším těsně před předčasnými volbami).

Jedno z hodnocení pádu Nečase a ODS se opírá o tato fakta. ODS v očích veřejnosti propadla ani ne proto, že měl Nečas milenku – tu měl před ním Paroubek i Topolánek. Nečas svůj poměr „vyšperkoval“ tím, že svou milenku platil ze státních peněz a nebyl žádný troškař. Vždyť taky Nagyová „dřela jako kůň“. To je podle řady expertů na českou politiku hřích, který česká veřejnost neodpouští.

Petr Nečas se nyní vyjadřuje k Rusku i k Číně a zastává možná docela „rozumný“ postoj. Škoda, že nelze jeho pád a s ním marginalizaci české pravice, vysvětlit jinak, než těžkým osobním selháním. Jak velkou váhu pak jeho názory mají? To nechť si každý odpoví sám pro sebe.