Pan Fojtík by měnil hranice
Fojtík nazval svůj článek Operovat s neměnností státních hranic je arogance politické moci. V něm jednak vypočítává všechny změny hranic, ke kterým v Evropě po druhé světové válce došlo a o poválečných hranicích píše, že „tak politici rozhodli“. Jak to tedy bylo?
Jaltská konference protinacistické koalice určila základy poválečného uspořádání Evropy a mimo jiné vymezila jakési neoficiální „sféry vlivu“. Stalin tak získal pod kontrolu SSSR obnovené státy východní a střední Evropy a v Evropě byla stažena „železná“ opona, která na čtyři desetiletí zakonzervovala politické uspořádání Evropy na Východ a Západ.
Je nutné si proto jasně uvědomit, že poválečné hranice vznikly jako přímý důsledek porážky nacistického Německa ve válce a nejsou vůbec produktem arogance „politické“ moci. Vznikly naopak jako důsledek vojenské síly SSSR, USA a Velké Británie, které v Evropě roku 1945 jasně dominovaly. Na základě dohod vítězných mocností bylo Německo rozděleno na čtyři okupační zóny, na nichž později byly ustaveny Spolková republika Německo a Německá demokratická republika.
Všechny změny hranic, o nichž pan Fojtík píše a k nimž došlo v Evropě za posledních sedmdesát let, mají něco společného. Tím společným faktorem je jednak rozpad „socialistického tábora“ po roce 1989 a občanské či mezistátní lokální války. Shrňme si to v pořadí, jak o tom Fojtík píše:
- Kypr se rozdělil na řecký a turecký – Turecko vojensky obsadilo severní část Kypru obývanou Turky jako reakci na snahu řecké vojenské junty přičlenit Kypr k Řecku
- Zrušila se hranice mezi Německou demokratickou a Německou spolkovou republikou – žádná Německá spolková republika pane Fojtíku neexistovala! Ten stát se jmenoval Spolková republika Německo a ke sjednocení Německa došlo po rozpadu „tábora míru a socialismu“
- Vznikla hranice mezi Českem a Slovenskem - opět nepřesnost! Hranice tu byla „odpradávna“. Pouze byla jako důsledek slovenského požadavku českou stranou uznána samostatnost Slovenska. Opět jako důsledek pádu komunistické diktatury v ČSSR.
- Osamostatnily se Bělorusko, Estonsko, Litva, Ukrajina, Moldávie, Gruzie – na území někdejšího SSSR s jasně definovanými hranicemi států tvořících tento nadnárodní celek, vzniklo Společenství nezávislých států (SNS). Pan Fojtík zapomněl na Lotyšsko. Pobaltské státy již byly samostatné po první světové válce. Hranice se rozpadem SSSR neměnily, státy bývalého SSSR získaly nově nebo opět státní suverenitu.
- Neuznány jsou Podněstří, Jižní Abcházie. Sporné je Kosovo. – v případě Podněstří a Jižní Abcházie je už ve hře Rusko. Vznik Podněstří vojensky podpořilo Rusko armádou, která na tomto území byla umístěna. Jižní Abcházie patřila k územím, o které se bojovalo již při rozpadu SSSR. Poslední válkou mezi Gruzií a Ruskem ruská armáda gruzínskou porazila a Abcházie se osamostatnila. Geograficky nepatří do Evropy. Kosovo je dědictvím rozpadu Jugoslávie.
- Rozpadla se Jugoslávie a vzniklo Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko, Černá Hora-Opět malá nepřesnost, ve výčtu chybí Makedonie a Bosna a Hercegovina. Rozpad Jugoslávie proběhl nejtragičtěji ze všech poválečných změn v Evropě. Srbsko nechtělo ztratit přístup k moři, nakonec ale kapitulovalo po náletech NATO.
- Dnes tu máme Krym, Doněck a Luhansk – Zde pan Fojtík trochu předbíhá vývoj, zatím se od Ukrajiny odtrhl a byl i vojensky obsazen Ruskem Krym. Tuto změnu zatím kromě Ruska nikdo neuznal. Okupace východní Ukrajiny Ruskem je sice na spadnutí, ale zatím jsou tyto oblasti stále právně integrální součástí Ukrajiny.
Hranice se tedy v Evropě po válce více méně neměnily, vznikaly nové samostatné státy v rámci historických hranic. Hlavní příčinou těchto změn byl rozpad komunistického bloku, který vojenskou silou udržoval neměnnost státních útvarů. Po stažení sovětských vojsk ze střední a východní Evropy hrozba vojenského zásahu na čas pominula a ke slovu přišly nacionalistické nároky, jako v případě Slovenska. Klidné rozdělení Československa a relativně klidné rozdělení SSSR bylo spíše výjimkou. Většina změn probíhala na pozadí válek, ať už v Jugoslávii nebo na území bývalého SSSR.
Tolik jako upřesnění „arogance politické moci“ o níž pan Fojtík píše. Spíše mi to vychází na autorovu „aroganci neúplných či zkreslujících informací“. To už je ale jiná otázka.
Jan Bartoň
STAN dohání ANO – tvrdí KANTAR – a Nečas jako „komentátor“?
V polední debatě na ČT1 a ČT24 jsem se tentokrát zaměřil na diskusi pozvaných komentátorů a nestačil se opět divit. Jako komentátor se tam objevil Petr Nečas.
Jan Bartoň
Porážky Trumpa a Netanjahua ve volbách mají společnou příčinu- válku s Íránem
Shodou okolností se letos konaly volby v Izraeli i v USA v podobném termínu. Premiér Benjamin Netanjahu i prezident Donald Trump v nich prohráli.
Jan Bartoň
Byla stávka v ČRo a ČT (ne)legální?
Trikolora – součást vládní koalice – vydala prohlášení, ve kterém se distancuje od stávky v ČRo a ČT, protože jde podle ní o stávku ilegální. Podívejme se proto na celou problematiku podrobněji.
Jan Bartoň
Mezinárodní sportovní arbitráž (CAS) a spor Ruska s IIHF
Mezinárodní sportovní arbitráž rozhodla o návratu ruských hokejistů do mezinárodních soutěží. Podíval jsem se proto, jak funguje CAS a kdo o návratu Ruska rozhodoval.
Jan Bartoň
EU a kvalifikovaná většina – Komu patří Evropská centrální banka: Francii a Německu???
V médiích proběhla „překvapivá“ zpráva o konci prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové. Francie a Německo zahájily urychlené hledání jejího nástupce.
| Další články autora |
Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?
Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...
Potkani v Praze nemají klid. Deratizátory doplňují nečekaní spojenci
Potkani v pražských stokách letos neměli zrovna klidný rok. Pražské vodovody a kanalizace (PVK)...
MAPA: Klíčovou křižovatku v Praze 4 čeká uzavírka. Kvůli metru D se bude objíždět
Výstavba nové trasy metra D významně ovlivní provoz na jedné z klíčových křižovatek v Praze. Práce...
Praha zažije první Pyžamovou jízdu metrem. Cestující vyrazí v nočním úboru až do Motola
Vyrazit ráno do pražského metra v pyžamu? Za normálních okolností by člověk nejspíš sklidil pár...
Zvonice, odkud estébáci sledovali ambasády, skrývá nečekané příběhy
Pozorovací stanoviště Státní bezpečnosti z doby totality se v Praze staly po 17. listopadu 1989...
Havířov dál povede Kočí Palkovská z ANO, vítěz voleb skončil v opozici
Havířov, druhé nejlidnatější město Moravskoslezského kraje, dál povede primátorka Iveta Kočí...
Areál bývalé školy čeká demolice, kraj v Opočně plánuje přes sto bytů
Roky opuštěné budovy, garáže, domek správce nebo kotelna v bývalé zemědělské škole v Opočně na...
Matka dětem utratila odškodné za smrt babičky při vlakovém neštěstí, zasáhl ÚS
Ústavní soud (ÚS) dal třem dětem novou naději na peníze, o které je připravila matka. Dosud byly v...

Soutěž s Philips Sonicare: Zuby jako ze žurnálu? Pravidla, která by mělo znát každé dítě
Zdravé zuby nejsou jen o tom, jak často navštívíte zubaře. Vaše dítě by si mělo vytvořit správné návyky ideálně už od malička. V našem článku...
- Počet článků 2959
- Celková karma 22,16
- Průměrná čtenost 1953x



















