Otřesná německá statistika

Německá bezpečnostní služba zveřejnila pozoruhodná čísla. Podle ní je v Německu 720 osob, které by mohly spáchat teroristický čin, a 40% z nich je k tomu odhodláno.

 Přiznám se, že po této informaci jsem byl poněkud rozladěn. Vypadalo to totiž tak, že Německo o těchto potenciálních teroristech ví. Pak mi došlo, že v tom případě zpráva neobsahuje důležitou poznámku – našli jsme je a deportovali. Nakonec je správná interpretace čísla 720 jako počtu potenciálních teroristů v tom, že se jedná jen o nějakou projekci na základě statistických dat.

Do Německa přišlo v letech 2015/16 přes jeden milion imigrantů. Většina z nich bez jakékoliv kontroly osobních dokladů. Z tohoto pohledu by se tedy zdálo, že jen jedno promile potenciálních teroristů není zas až tak „špatný“ výsledek na to, že původním záměrem německé vlády bylo poskytnout azyl syrským uprchlíkům před válkou v jejich zemi. Nicméně, alespoň v jednom případě teroristického činu se tohoto činu dopustil člověk, který do Německa přišel v uprchlické vlně.

Zpráva německé bezpečnostní služby ale hovoří o několika stovkách osob, které jsou odhodlány nějaký teroristický čin provést. Potenciálně jsou tak ohroženy až tisíce osob, neboť „dobře provedený“ teror může mít na svědomí až stovku obětí.

Mezitím probíhají azylová řízení s imigranty a jen asi 50% z nich obdrží od německých úřadů povolení k pobytu. Neúspěšní žadatelé o azyl by pak měli být deportováni zpátky do zemí svého původu. O tom, že tento proces je pomalý, se ví a že mezi nimi mohou být i lidé s pochybnými záměry, je rovněž velké bezpečnostní riziko.

Právě tato bezpečnostní situace (či spíše nebezpečnostní?) stojí za podstatným vzestupem volebního výsledku Alternativy pro Německo. V jeho důsledku se zhoršilo postavení nejen SPD (nejhorší výsledek od vzniku Spolkové republiky Německo) i výsledek CDU/CSU.  Proto rozhovory o vládě zatím nic nepřinesly a nynější jednání o obnově velké koalice CDU/CSU a SPD jsou zatím na samém začátku. Potíž je právě v tom, že SPD vyslovila ústy svého předsedy Martina Schulze takovou „vizi“ Evropy, se kterou zásadně nesouhlasí nejen CSU, ale dokonce už i Angela Merkelová, a to je co říci.

V sousedním Rakousku byla včera vytvořena koaliční vláda mezi lidovci a svobodnými (- extrémní pravicí - jak tvrdí česká televize). Proti vzniku protestovalo ve Vídni asi pět tisíc převážně mladých lidí a jedna z demonstrantek na kameru v ČT tvrdila, že je pro imigraci a proti „neonacistům“. To je nejen důsledek „mladické nerozvážnosti“, ale zejména vlivu politické korektnosti a způsobu, jak se o uprchlické krizi v německy mluvícím světě stále převážně v médiích referuje.  Jako o „něčem“, co imigrantům „dlužíme“.

Zatím se hovoří o tom, že největší problém s ilegální imigrací mají státy V4, zatímco zbytek je pro kvóty. Nová rakouská vláda však má rovněž ve svém programu postavení ilegální migrace mimo zákon a státy V4 tak mají alespoň v tomto postoji rakouskou podporu. Co se kvót týče, Rakousko je doposud akceptovalo a na jeho území fakticky skončilo asi sto tisíc uprchlíků. Možná, že vzhledem k německé statistice má i Rakousko na svém území z tohoto počtu asi 72 potenciálních teroristů a neví o nich. Nedivme se proto, že politika nového rakouského kancléře za lidovce Sebastiana Kurze (nulová tolerance k ilegální migraci) vynesla jeho stranu na první místo. To navíc znamená, že tento kurz už lze jen stěží odbývat nálepkou „krajní pravice“. Ostatně, dnes už to říká kde kdo a to i u nás.