OSN – bezmocná či nemocná světová organizace?

OSN se opět představuje jako zcela neakceschopná instituce a je zatížena naprostou neschopností řešit války ve světě. Je to stav obdobný tomu z poválečného vývoje po II. světové válce.

OSN byla založena po druhé světové válce jako následovník Společnosti národů, která zanikla na počátku II. světové války. Organizace spojených národů (OSN) je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa. Jejími členy je většina mezinárodně uznaných států světa (výjimku tvoří například Vatikán), k únoru 2025 měla 193 členských států. Je nástupcem Společnosti národů.

Již od počátku své existence čelila tomu, co se ve světě po II. světové válce dělo. Korejská válka byla díky neúčasti SSSR na jednání Rady bezpečnosti OSN řešena tak, že Rada bezpečnosti schválila na návrh USA vojenskou intervenci v Koreji.

Spojené státy americké vyslaly na Korejský poloostrov 302 tisíc vojáků, kteří spolu s menšími jednotkami dalších dvaceti států pomohli jihokorejským jednotkám invazi odrazit. Během prvních dvou měsíců byli tito obránci zatlačeni do Pusanského perimetru na jihovýchodě poloostrova. Protiofenzíva Spojených národů zatlačila Severokorejce naopak za 38. rovnoběžku až téměř k hranici s Čínou na řece Ja-lu. Na tuto situaci reagovala ČLR neformálním vstupem do konfliktu na straně Severokorejců a čínské jednotky vytlačily síly OSN zpět za 38. rovnoběžku. V červenci 1951 se původně dynamické boje změnily ve statickou zákopovou válku právě kolem 38. rovnoběžky. Boje skončily 27. července 1953, kdy byla podepsána dohoda o příměří v Pchanmundžomu, která obnovila hranici kolem 38. rovnoběžky a vytvořila Korejské demilitarizované pásmo. Sovětský svaz před konfliktem a po celou dobu války výrazně materiálně podporoval armádu Severní Koreje a čínských dobrovolníků.

Tak skončila na dlouhou dobu jediná významná vojenská intervence pod patronátem OSN. Tou druhou významnou pak byla v letech 1990/91 operace Pouštní bouře. Válka v Zálivu či válka v Perském zálivu (2. srpna 1990 – 28. února 1991), někdy označovaná jako první válka v Zálivu, a pro operace vedoucí k nahromadění vojsk na území Saúdské Arábie i k její obraně známá jako operace Pouštní štít (2. srpna 1990 – 17. ledna 1991) a operace Pouštní bouře (17. ledna 1991 – 28. února 1991) během bojové fáze, byla ozbrojeným konfliktem mezi Irákem a koalicí 28 států v čele s USA, kterým OSN poskytla mandát k provedení vojenské operace za účelem osvobození Kuvajtu. Na straně OSN se zúčastnilo i Československo.

Pod hlavičkou OSN se ale uskutečnila celá řada tak zvaných mírových operací, v nichž asistovali vojáci právě pod hlavičkou OSN. Jejich seznam se přehledně uveden ve wikipedii. Tyto mise ale na rozdíl od války v Koreji či v Zálivu neumožňovaly vojskům OSN zapojit se do bojů, ale měly roli „monitorovací“.

Zatím poslední velké války, které se v současnosti vedou, je ruská agrese spojená s invazí na Ukrajinu a konflikt na Blízkém východě. Oba tyto konflikty nejsou na půdě Rady bezpečnosti jednoduchou záležitostí, protože stálí členovi Rady bezpečnosti – Čína, Francie, Ruská federace, Spojené království a Spojené státy americké – mají právo veta. Proto je prakticky nemožné odsoudit v Radě bezpečnosti jakoukoliv aktivitu stálých členů. Může se sice stát, že OSN jako celek válku stálého člena Rady bezpečnosti odsoudí, ale jakékoliv „nepříjemnosti“ si stálý člen Rady bezpečnosti zajistí svým vetem.

Závěr: OSN je sice jedinou světovou organizací, která si klade za cíl udržet mír mezi státy jako svůj hlavní úkol, práva stálých členů Rady bezpečnosti ale vymáhání těchto cílů znesnadňují. Je v současné době jen velmi málo aktivit OSN, které skutečně fungují. USA navíc oznámily redukci svých výdajů spojených s OSN a Donald Trump vytvořil jakousi „konkurenční“ organizaci „Radu míru“, v níž si lze za „slušný peníz“ koupit trvalé členství. OSN se také zasazuje o radikální řešení klimatické krize, ale opět jsou to stálí členové Rady bezpečnosti, kteří výzvy k redukci kysličníku uhličitého ignorují (USA, Rusko a Čína). Tato situace se táhne činností OSN jako „červená nit“ již od svého vzniku a na otázku, zda je OSN bezmocná nebo nemocná lze odpovědět tak, že v záležitostech války a míru je zcela závislá na vztazích mezi stálými členy Rady bezpečnosti. Je tedy spíše bezmocná než nemocná.