Opuštění Schengenu vůbec nemusí být za trest

Belgický premiér se nechal slyšet, že státy nesolidární s umisťováním migrantů na svém území by měly být vyobcovány ze Schengenského prostoru. Myslí to samozřejmě jako za trest. Co když to ale bude nutnost?

Otevření evropského prostoru pro volný pohyb kapitálu a osob je bezesporu velkým výdobytkem EU. V zásadě se mi tento stav jeví jako poslední velká výhoda EU. Nicméně, s tím, jak se snížila bezpečnost ve státech, kde muslimská menšina tvoří významný podíl populace, se pohlížení na tento stav také mění. Není ostatně nutné ani připomínat, že některé státy, jako například Německo či Rakousko, zavedly kontroly na svých hranicích se státy Schengenu na řadu měsíců.

Belgický premiér se nyní nechal slyšet po další Evropské radě, která neposunula problematiku migrace ani o milimetr, že by státy nesolidární s umisťováním migrantů na svém území měly být ze Schengenského prostoru vyobcovány. Samozřejmě to myslel a myslí jako výhrůžku. Stojí za to připomenout, že v belgické vládě před nedávnem  vypukl spor o přijetí migračního paktu OSN, který odmítla podpořit vlámská strana Nová vlámská aliance. Belgický premiér, který právě tak „hezky“ vyhrožuje „nesolidárním státům“ vyobcováním ze Schengenu, se naopak vyslovil pro podporu tohoto paktu.

Jasně se tak ukazuje, že vstřícnost k migračnímu paktu, který bezesporu zcela ignoruje rozdíl mezi legální a ilegální migrací a řadí migraci jako základní lidské právo, a tak zvané přerozdělování migrantů v EU pomocí závazných kvót, jsou spojené nádoby.

Nicméně, od roku 2015, kdy vrcholila ilegální migrace díky rozhodnutí Německa otevřít všem migrantům na tak zvané Balkánské trase hranici do Německa, se situace přeci jenom radikálně změnila. V západní Evropě, zejména ve Francii, Německu, Belgii a Velké Británii, proběhlo několik velmi vážných teroristických útoků. Naposledy před několika dny ve Štrasburku, kdy terorista zavraždil čtyři osoby na vánočních trzích. Francouzská policie pachatele později zastřelila při pokusu o jeho zatčení. Mimochodem, policejní manévry francouzské policie ve Štrasburku se odehrávaly v době hnutí tak zvaných žlutých vest, jehož protesty závažným způsobem postihly francouzskou ekonomiku a donutily francouzskou vládu zcela opustit plánované zvýšení daní na pohonné hmoty.

Zatím se islamističtí teroristé soustředí na teror v zemích, kde žijí. Schengenský prostor jim ale samozřejmě umožňuje volně vycestovat do libovolného státu tohoto prostoru a zaútočit i tam. V případě zhoršení bezpečnostní situace by tak k uzavření mezistátních hranic uvnitř Schengenu muselo dojít z iniciativy států, které by se mohly cítit ohroženy potenciálními teroristickými útoky. Návrat hraničních kontrol by tak byl vynucen bezpečnostními důvody a vůbec by nesouvisel s kvótami a jejich odmítáním ze strany východoevropských států.

Belgický premiér tak vyhrožuje něčím, co by někdy v budoucnosti mohlo být využito právě státy, kterým Belgie vyobcováním ze Schengenu vyhrožuje. Pokud EU nedokáže zabezpečit své vnější hranice dostatečně účinně, může se nakonec Schengen rozplynout po rukama naprosto samovolně a díky tomu, že bude nutné omezit volný pohyb osob po EU právě z důvodu bezpečnostních hrozeb. Bylo by to samozřejmě obtěžující proti současnému stavu, nicméně realita by si to mohla vynutit. Ostatně, Velká Británie je mimo schengenský prostor a taky to jde.

Tak zvaný migrační pakt OSN navíc ukázal, že se státy EU rozdělily na dvě skupiny zemí, tj. ty, které tento pakt podporují jako například Německo, a ty, které jsou proti němu, jako Česko či Rakousko. Za takové situace samozřejmě nelze dospět k žádné racionální dohodě o společné azylové politice EU, zvláště pokud by se pod rouškou této dohody měly opět prosadit kvóty na rozdělování migrantů mezi státy EU. Belgie sice těží do značné míry z toho, že je Brusel hlavní město EU, přesto by však měla belgická vláda především usilovat o zvládnutí svých vnitřních problémů s oblastmi s vysokým podílem imigrantů. Pak by snad i mohla ostatní poučovat či kárat. Zatím by ale měl belgický premiér spíše mlčet než vyhrožovat.