Obamova nová role

Není lepšího dokladu o úplném krachu politiky USA na středním Východě v éře Baracka Obamy. Obama sklízí to, co svou mírovou politikou stahování vojáků z Iráku a Afghánistánu zasel.

Barack Obama vyhlásil válku vlastně virtuálnímu, nikým neuznanému státu. To, že na severu Iráku a Sýrie operují jednotky tohoto „státu“, je přímý důsledek Obamovy chybné strategie v této oblasti. Druhá válka USA s Irákem, která byla mimo jiné odůvodněna tím, že Saddám Husajn vlastní chemické zbraně, byla příčinou porážky Republikánů v prezidentských volbách roku 2008 ve Spojených státech. Obama slíbil ukončit vojenskou angažovanost v Iráku a v Afghánistánu. Podle jeho představ se měla o bezpečnost Iráku po odchodu vojáků USA postarat irácká armáda a policie.

Po odchodu amerických jednotek se však Irák propadl do chaosu teroristických akcí, které byly cíleně zaměřeny na iráckou policii, armádu a pokračovaly i pumové útoky na obyvatelstvo. Irácká vláda postupně ztratila kontrolu nad rozsáhlými oblastmi Iráku, irácká armáda se projevila jako nebojeschopná organizace. Bývalý irácký premiér Málikí nese za tento vývoj údajně největší vinu a nová irácká vláda má „napravit“ to, co bývalá nezvládla.

Obama slíbil, že do Iráku pošle nové instruktory pro iráckou armádu, posílí obranu americké ambasády v Bagdádu a povede dál letecké údery proti jednotkám „Islámského státu (IS)“. Opět vyloučil přímou účast amerických jednotek v pozemních bojích. USA rovněž podle Obamy zajistí humanitární pomoc obyvatelstvu, které bylo ze svých domovů vyhnáno jednotkami IS.

V Sýrii chce Obama vyzbrojit „umírněné“ bojovníky proti syrskému režimu, kteří rovněž bojují s jednotkami IS. Minimálně v tomto bodě se politika USA výrazně odlišuje od ruské politiky v této oblasti. Ta naopak dlouhodobě podporuje Asádův režim v Sýrii. Minimálně proto nebude možné vytvořit širší mezinárodní koalici proti IS, v níž by Rusko a USA spolupracovaly.

Obama chce v současné době vystupovat jako rozhodný vůdce boje proti terorismu. Byla to však právě jeho chybná politika, která v Iráku, Afghánistánu a dnes i  Sýrii, způsobila dnešní úspěchy nejobávanější islámské teroristické organizace IS v této oblasti.

Není pochyb o tom, že stažení amerických jednotek z Iráku na rozkaz prezidenta Obamy, posílilo teroristy na tomto území. Jedinou reálnou alternativou bylo zachování americké vojenské přítomnosti v určitém omezeném počtu na celém území Iráku s tím, že by americké jednotky přímo na místě podporovaly pravidelnou iráckou armádu v jejím tažení proti teroristickým skupinám. Tato koncepce, prosazovaná kandidátem Republikánů Johnem McCainem, však nebyla v americké veřejnosti populární a zvítězila koncepce Obamy. Stačí připomenout, že se Obama stal podle časopisu Time „Osobností roku 2008“."Měl odvahu načrtnout v ponuré době ambiciózní budoucnost. Prokázal schopnosti, které přiměly Američany doufat, že by to mohl zvládnout. Proto je zvolený prezident Barack Obama Osobností roku 2008," napsal tento renomovaný časopis.

Píše se rok 2014. Koncepce Obamovy zahraniční politiky z doby volebního triumfu roku 2008 je v troskách. Svět za druhého funkčního období Baracka Obamy není zdaleka bezpečnější. Načrtnutí „ambiciózní budoucnosti“ nejen že nevyšlo. Svět je méně bezpečný než před nedávnem, a jeho budoucnost nemá jasné kontury. Obamova proměna z role mírotvorce do role vůdce boje proti terorismu není zdaleka autentická a je vynucena okolnostmi.