Obama o stavu Unie

Barack Obama přednesl svůj poslední velký projev před zákonodárci USA. Tvrdil v něm, že zanechává Unii v lepším stavu, než jí přebíral.

Barack Obama, první americký prezident černé pleti, přednesl svůj projev o stavu Unie v situaci, která není pro USA a Západ obecně nijak příznivá. Terorismus nabyl za dobu Obamova prezidentování celosvětovou dimenzi. Ve jménu Islámského státu se vraždí v Evropě, Africe, Asii i Americe.

Obama stáhl vojáky z Iráku, chtěl také stáhnout vojáky z Afghánistánu, tam však přeci jenom poněkud zpomalil. Nicméně, Irák je v rozvalinách, irácká armáda sice v posledním měsíci zaznamenala určité vojenské úspěchy, nicméně teroristické útoky jsou v Iráku smutnou všudypřítomnou realitou.

Na rozpad Iráku navázal rozpad Sýrie. Jak se ukázalo, byl to syrský režim, který vlastnil tuny chemických zbraní. Ty byly použity v počáteční fázi syrského konfliktu a vedly k dohodě mezi USA a protektorem Sýrie - Ruskem, o likvidaci těchto zbraní. Bylo to v době, kdy Obama možná i uvažoval o vojenské intervenci, po dosažení dohody s Ruskem k ní už nedošlo.

V Sýrii a Iráku poté nastoupila nová síla, Islámský stát, který zabral několik důležitých měst Sýrie a Iráku. Obama vyhlásil IS válku a více než rok již americká letadla spolu s dalšími leteckými silami států NATO a jejich spojenců v oblasti bombardují území IS, bez valného výsledku. Obama však nepřestává být optimistický a věří, že porážka IS je na dosah.

V USA se již naplno rozeběhla předvolební kampaň k prezidentským volbám letos na podzim. Obama by jistě rád viděl jako svého nástupce z řad demokratické strany Hilary Clintonovou. Ta se však v některých zejména zahraničně politických otázkách s Obamou rozcházela.  Podporovala například americkou intervenci v Sýrii poté, co syrský režim použil chemické zbraně. Obama se však rozhodl jinak.

Migrace, která doléhá zejména na Evropu a teroristické útoky v Evropě i USA, však řadu voličů i v USA postrašily. Nejen v Evropě ale i v USA se stále hlasitěji ozývají z úst politiků ostré výpady proti muslimům. Republikán Donald Trump, který má mezi republikány zatím nejsilnější pozici, hovoří o uzavření hranic pro migraci muslimů do USA.  Blížící se primárky ukáží, jakou podporu Trumpova politika mezi republikány má.

Zdá se, že situace v USA není nepodobná konci éry prezidenta Jimmiho Cartera.  I za jeho úřadu došlo k určité demontáži mezinárodní prestiže USA. Připomeňme zejména krizi rukojmí po pádu íránského šáha a nástupu režimu ajatolláha Chomejního. Po pádu šáha došlo k obsazení americké ambasády iránskými „revolučními gardami“ a následovalo věznění amerických příslušníků na ambasádě po dobu téměř dvou let.  Americký prezident Carter nařídil sice vojenskou operaci na osvobození rukojmí v Teheránu, ta však skončila neúspěchem. K poklesu prestiže USA a amerického prezidenta vedla i sovětská invaze do Afghánistánu za vlády Carterovy administrativy a Carter svůj úřad neobhájil a prohrál s Ronaldem Reaganem. S Reaganem, který pak na hlavu porazil sovětský bolševický blok.

Na počátku svého osmiletého působení ve funkci amerického prezidenta přišel Obama s plánem na  trvalý mírový svět. K tomu si dokonce vybral projev při návštěvě Prahy. Poté ho norský výbor odměnil Nobelovou cenou míru. Na konci Obamova funkčního období však vidíme svět s ještě větším počtem ohnisek napětí, s teroristickými útoky doslova po celém světě. Samozřejmě, za všechno Obama nemůže, nicméně jeho politika "stahování" k této situaci velmi napomohla. Obama přitom jako svůj vzor uváděl i Ronalda Reagana.

Problém současné éry na konci Obamova úřadu je však to, že nepozorujeme nikoho podobného Reaganovi, který by dokázal změnit situaci a vrátit USA zahraničně politickou iniciativu. Možná, že se však jenom špatně díváme a USA zvolí prezidenta či prezidentku, který/á nás překvapí svou rozhodností a silou.