Nešikovná lež

Podle analýzy MPO klesla administrativní zátěž podnikatelů oproti roku 2005 o třetinu. Říkat, že to není pravda, je podle ministra průmyslu Havlíčka „opoziční rétorika“. Čísla podle něj mluví jasně.

Není mi známo, proč MPO zvolilo jako srovnávací rok pro svou analýzu právě rok 2005. Připomeňme si, že v té době vládl Jiří Paroubek, který se na premiérský post dostal tím, že rezignovali jeho předchůdci Vladimír Špidla a Stanislav Gross. V roce 2005 a 2006 vrcholila tvrdá polarizace na politické scéně a důsledkem byl tak zvaný „pat“ z voleb 2006. V roce 2005 jsme už byli rok i v EU. Hlavní informační weby Česka pak sebechválu MPO o poklesu administrativy ani neuvedly. Informaci převzala a podrobněji informovala pouze ČT.

Ministerstvo průmyslu a obchodu provedlo v loňském roce ve spolupráci s ostatními ministerstvy nové přeměření administrativní zátěže podnikatelů. Při Přeměření 2016 byly do sledování nově zahrnuty také informační povinnosti dopadající na podnikatele z nařízení EU. Přesto se celková administrativní zátěž v porovnání s rokem 2005 snížila o 31, 49 % a současně došlo k redukci 675 informačních povinností, které již nyní na podnikatele nedoléhají. Podnikatelské prostředí nejvíce zatěžuje oblast placení daní, která dosahuje při využití Standardního nákladového modelu (SCM model) 40, 6 mld. Kč nákladů ročně (cca 57 % celkové zátěže podnikatelů).

„Jsem rád, že se nám v roce 2016 podařilo ve spolupráci s dalšími resorty a kolegy z podnikatelských svazů či asociací úspěšně zrealizovat 23 konkrétních opatření, která významnou měrou přispívají ke snížení administrativní zátěže podnikatelů. Opatření jsou zaměřena především na elektronizaci formulářů státní správy na portále Businesinfo.cz, digitalizaci právních předpisů v souvislosti s projektem e-Sbírka a e-Legislativa nebo sdílení dat mezi jednotlivými subjekty státní správy. Také je možné založit novou společnost jednodušeji a s nižšími náklady,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.

Na ČT pak v Událostech 10. 7. 2017 byla dotazována účetní firem, která informace o snížení administrativní zátěže naprosto popřela a naopak tvrdila, jak administrativní zátěž v posledních dvou letech vzrostla díky EET a kontrolnímu hlášení k DPH.

Osobně považuji materiál MPO za vědomě neúplný. Argumentuje se procenty (snížení zátěže o 31,49 %), ale není jasně uvedeno z jakého základu a jak je tento základ vlastně získán. Není tedy vůbec zřejmé, zda se jedná o snížení počtu požadovaných informací, které musejí firmy předávat statistikům a ostatním úřadům ČR, nebo je v tomto základu obsažena i jakási spotřeba času na získávání těchto informací. Celá zpráva o snížení administrativní zátěže firem je tak pokusem přebarvit každodenní zkušenost s administrací při podnikání na růžovo.  Jestliže by byl základem výpočtu prostý součet všech požadovaných informací, aniž by bylo přihlédnuto k tomu, jaké úsilí to které číslo vyžaduje, snížení administrativní zátěže je tak naprosto fiktivní a nerealistické. Logicky, jestliže zbavíme podnikatele povinnosti podávat desítku informací, jejichž zjištění zabere pár minut a nahradíme ho požadavkem podávat pouze jednu informaci, která však vyžaduje hodinu administrativní práce, je jasné o jak nesmyslné údaje se MPO opírá.

Celkově proto materiál MPO považuji za nepříliš povedenou agitku ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka z ČSSD. Je to eskamotáž s čísly, která má dokázat nedokazatelné, a to že administrativa utěšeně klesá. V realitě se nic podobného neděje a každá účetní to ví.