Německo a čísla migrace

Podle Spolkového statistického úřadu je mezi uprchlíky větší nezaměstnanost i nižší mzdy než u německého obyvatelstva. Počet žadatelů o azyl klesl oproti maximu z loňského léta na třetinu.

Německý Spolkový statistický úřad vydal pozoruhodnou zprávu o vývoji zaměstnanosti mezi uprchlíky. Kromě toho se změnila i struktura žadatelů o azyl. Zatímco v prvních měsících loňského roku až dvě třetiny žadatelů pocházelo z balkánských států, v současnosti převažuji žádosti Syřanů.

Statistika je zajímavá i pro Česko. Zatímco průměrný měsíční plat v Německu činí asi 60000 Kč, imigranti, pokud pracují, dostávají asi 54000 Kč. Pokud to porovnáme s průměrným platem u nás, kolem 25000 Kč, je to stále obrovský rozdíl v náš neprospěch. To jsou současně základní čísla, která dělají ze zemí jako Česko pro imigranty naprosto nezajímavou „destinaci“.

Současně je podle statistiků zřejmé i to, že nejméně třetina imigrantů neprojevila o práci žádný zájem a jsou tak na sociálních dávkách. Mohou se tak starat v případě žen o své děti apod.

Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére současně přiznal, že největší vliv na současném relativně nízkém počtu osob přicházejících do Spolkové republiky Německo, má uzavření „balkánské trasy“.  Německo však podle ministra stále věří, že nejlepším řešením je dohoda s Tureckem a nabádá i Itálii, aby začala vyjednávat o podobné dohodě i se státy severní Afriky.

Nicméně, zatím je přes všechny návrhy EU a dohodu s Tureckem zřejmé, že jediné, co doopravdy zafungovalo a snížilo ilegální migraci do Evropy, tj. do Německa, bylo uzavření makedonsko- řecké hranice. To vedlo i k tomu, že se Řecko „probudilo“ a začalo s vracením migrantů do Turecka. Zdá se tedy, že černé scénáře připouštějící zvýšení počtu azylantů v Německu na násobek počtu loňského roku se zřejmě nenaplní. Nikoliv však v důsledku politiky Německa, ale států na balkánské trase.