Nekouřím od dvaceti sedmi let

Milý pane prezidente Miloši Zemane. Nedávno jste se měl podle médií (tedy vlastně mediální žumpy, jak tomu říkáte) vyjádřit v tom smyslu, že jste začal kouřit až ve svých dvaceti sedmi letech. Proto vám kouření nevadí, protože jste již byl „vyvinutý“ a čtyřicet let kouření se tudíž na vás nijak negativně neprojevilo.

Mám zásadní pochybnosti o vašem úsudku. Je mi celkem jedno, jestli je to proto, že chcete podpořit zaměstnanost v naší největší fabrice na výrobu cigaret. A je mi také známo, že se devadesátky mohou dožít lidé, kteří kouří jako tovární komín celý život. Život je prostě nespravedlivý. Někdo dostane rakovinu v šesti měsících, aniž by jeho matka či otec kouřili.  Staříci, kteří kouří celý život, jsou ostrůvkem „pozitivní deviace“. Ano, život prostě není spravedlivý.

A tento princip platí všeobecně. Nechápu proto, jak jste mohl ve své době vést socialisty a propagovat „spravedlnost“. Usilovat o „ráj na zemi“, slibovat perfektní fungování státu, všem spokojený život a další bolševické žvásty, které dnes slyším nejen z úst starých bolševiků z KSČM, ale i od lídrů ČSSD a SPOZ, je podvod. Každý jedinec je svým způsobem unikátní bytostí s jedinečnými zkušenostmi a jedinečnými vlastnostmi. A nikdo, vůbec nikdo, nemá jistotu, že ho v životě nepotká těžká nemoc, neštěstí.   Život skutečně není spravedlivý.

A k tématu kouření mám také svou jedinečnou zkušenost. Kouřit jsem začal na konci střední školy, kouřil jsem během studia na vysoké škole a kuřácké orgie jsem si nakonec dopřával zejména jako „jednoroční dobrovolník“ – absík, na vojně. Pamatuji si přesně datum, kdy jsem s kouřením seknul, bylo to 17. listopadu 1978. I v mém osobním životě tedy hraje datum výročí vzpomínky na Jana Opletala a později počátku sametové revoluce zcela zásadní roli. Od té doby nekouřím, příležitostně si zapálím cigaretu ve společnosti, tak jednou do roka.  Cítím se, zaplať Pán Bůh, dobře a každému radím, ať nekouří. Minimálně proto, že to stojí v dnešní době několik tisíc korun měsíčně, a to je už taková částka, kterou lze utratit mnohem lépe.

Pane prezidente, kuřte si klidně dál, vy na to na rozdíl od řady jiných máte. Vůbec ale nechápu, k čemu máte lékařské konsilium, když je vám s kouřením tak dobře. Proto vám dám jednu radu – zbavte se těch „lapiduchů“, co do vás hučí, abyste přestal kouřit a pít. Snižují pouze vaše kuřácké a pijácké sebevědomí a netuší, jak moc vám tím ubližují.