Nechá Rusko padnout Donbas?

Rusko plánuje na rok 2015 recesi, pokles HDP se očekává až 5%. Výdaje na armádu se zvýší a možná přibydou i noví „dovolenkáři“.

Podle zdrojů z ruského ministerstva obrany se do dvaceti až třiceti let očekává ve světě nová světová válka, popřípadě řada velkých lokálních konfliktů. Ruská armáda tedy podle nové doktríny musí být připravena „bránit“ ruské zájmy na několika místech světa současně.

Rusko hraje docela zajímavou partii. Podle ČT proběhly v Čečensku ohromné demonstrace proti novému výtisku Charlie Hebdo s karikaturou Mohameda. Demonstrujícím na účast na demonstracích byla dokonce poskytnuta „dovolená“. Záběry ukazovaly staré či starší vousaté Čečence v modlitbě. To zapadá do kremelské strategie boje proti „dekadentnímu Západu“.  Čečenci pak opět mohou vstupovat do ruské armády. Moskva tedy současné hrozby teroru v Evropě vyhodnotila jako „zajímavý“ bod, který by mohl přinést spojence z řad islámských států. Vazby na Írán jsou přitom dlouhodobě prohlubovány.

Dnešní konflikt na Ukrajině, kde za Rusko bojují vojáci formálně nepodřízení ruskému velení, naznačuje metodu, kterou by Kreml chtěl používat i v budoucnosti.  Politika vytváření „osvobozeneckých hnutí“ byla Moskvou podporována i v časech vrcholící studené války. V Africe, Asii i Latinské Americe vzniklo mnoho guerillových skupin, které SSSR a východní blok podporoval. Většina loutkových režimů sice po rozpadu SSSR zanikla, v Africe však převzaly iniciativu bojůvky islamistů napojených na Al- Kaidu.

Na Ukrajině mezitím nový režim prezidenta Porošenka dokázal z programově decimované ukrajinské armády z časů proruského prezidenta  Janukovyče vytvořit několik bojeschopných jednotek. Jejich sílu teď prověřují boje kolem donbaského letiště. Toto letiště je pro obě strany konfliktu nesmírně strategicky důležité. Jeho ovládnutí Ruskem by totiž umožnilo zřídit letecký most na východní Ukrajinu a zásobování ruské armády by pak už nebylo závislé pouze na pozemních konvojích.  Pokračující válka na Ukrajině jen prohlubuje nedůvěru mezi Rusy a Ukrajinci. Porážka ruských jednotek na Ukrajině není v zájmu Ruska.

Konflikt už výrazně přesáhl rozměr někdejší války v Jugoslávii. Odehrává se na hranicích velmoci a porážku ruských jednotek si proto Rusko nechce připustit i z velmocenských pozic. Ruský prezident Putin současnou ukrajinskou ofenzívu označil za „strategickou chybu“. Jaké další vojáky má Rusko v záloze ve hře na „občanskou válku“ však není jasné. Zdá se, že vojenské úspěchy „dovolenkářů“ dosáhly své hranice a za nimi je již pouze jedno řešení – přímá ruská vojenská intervence.