Návrhy ministrů za ČSSD: Nejsou lidi?

Jména kandidátů na ministerské posty v koaliční vládě ANO a ČSSD právě za druhou jmenovanou budí oprávněný rozruch. Miroslav Toman, staronový ministr zemědělství, prý dokonce vstoupí do ČSSD!

Jména nově navržených členů za ČSSD do koaliční vlády s hnutím ANO oznámil Jan Hamáček s tím, aby členové ČSSD, kteří mají v referendu rozhodnout, zda jít do koaliční vlády, měli relevantní informace. Pokud se člověk začte do onoho pětičlenného seznamu, je na pochybách, zda právě navržení kandidáti na ministry jsou ti „správní koně“, kteří pomohou Hamáčkovi v jeho úsilí o schválení vládního angažmá.

Ze všech pěti jmen navržených kandidátů na ministry je zřejmě nejznámější figurou Miroslav Toman. Ministrem zemědělství byl již v úřednické vládě Jiřího Rusnoka a z tohoto důvodu v něm má Hamáček nejjistějšího kandidáta na ministra. Tomana prezident Miloš Zeman zcela jistě jmenovat neodmítne.

Mediálně známější je i europoslanec ČSSD Miroslav Poche. O něm je podle novinky.cz známo to, že skrytě sponzoroval svou stranu tím, že poskytl finanční prostředky přes členy ČSSD, kteří je vykázali jako členský příspěvek. V poslední době několikrát vystupoval v publicistických pořadech ČT24. Jeho nominace na post ministra zahraničí sice byla již z kuloárů avizována, nicméně horkým favoritem podle těchto zdrojů byl i Hynek Kmoníček, současný velvyslanec ČR ve Spojených státech. Ten by zřejmě byl mužem na svém místě, ale byl by to již druhý „kůň“ Miloše Zemana a to se zřejmě Hamáčkovi jevilo jako neprůchodné. Zeman svou nechuť jmenovat Pocheho ministrem zdůvodňuje tím, že se jako europoslanec zastával kvót na přijímání uprchlíků.

Hamáček by podle návrhu měl být ministrem vnitra, tj. na pozici, po které údajně po celou dobu jednání nejvíce usiloval. Současný ministr vnitra Lubomír Metnar dočasně odstranil z funkce ředitele civilní rozvědky Jiřího Šaška. Média přitom spekulovala o zájmu ČSSD „udržet“ vnitro právě kvůli tomu, že po čtyřletém působení Milana Chovance včele resortu hrozilo, že veškerá Chovancova „aktivita“ bude zničena. I v této „předreferendové“ situaci se Metnar rozhodl Šaška dočasně zprostit funkce a Hamáčkovi se ho už zřejmě nepodaří zachránit. Za pozornost stojí i vyjádření Karla Randáka, bývalého šéfa rozvědky, který řekl: „ÚZSI není žádná silová složka. Pokud z ní neuděláte to, co z ní udělal ministr Chovanec (podtrženou autorem), tak to není silová složka. Je to rozvědka, která působí v zahraničí a která se na vnitrostranické a vnitrostátní tanečky vůbec nedá využít. Pokud je tam ředitel, který to nedovolí,“ míní Randák. Zdá se, že Chovanec měl zřejmě vnitro „pevně v rukách“ a vedl ho v zájmu své strany.

Ze zveřejněných jmen kandidátů na ministry lze konstatovat, že i tato strana trpí nedostatkem kvalitních lidí jako ostatně celá česká ekonomika. Fráze „Nejsou lidi“ je dnes nejfrekventovanější stížností celé řady zaměstnavatelů, kteří musejí odmítat zakázky z důvodu nedostatku zaměstnanců. V médiích se objevuje kritika toho, že mezi navrženými není žádná žena. Komentáře upozorňují zejména na to, že ČSSD má vnitrostranické kvóty na počty žen ve vedení a v rozporu s tím nemá žádnou ženu mezi navrženými kandidáty. Nicméně, zdá se mi, že v tomto případě zřejmě Hamáček narazil skutečně na nezájem ze stran členek ČSSD. Některé z nich, jako předsedkyně krajské tripartity Ústeckého kraje, jsou dokonce tvrdými kritiky vstupu ČSSD do vlády a Hamáčkovi nepomohla ani osobní agitace na jednání vedení krajské organizace ČSSD v Ústeckém kraji.

Stále ale platí navzdory silným slovům, že naprostá většina členů ČSSD na všech úrovních neví, co by pro ČSSD bylo lepší. Hamáčkovi se tak možná podaří nadpoloviční část ČSSD přesvědčit o výhodách pobytu ve vládě. Že to ČSSD pomůže k odrazu k vyšším volebním preferencím, však lze sotva věřit. Spíše lze tušit, že po současném „nejsou lidi“ pro funkce ČSSD v koaliční vládě se situace na podzim letošního roku v komunálních a senátních volbách přehoupne do polohy „nejsou voliči“. Na to ale žádné stranické referendum Janu Hamáčkovi neodpoví.