NATO je „zastaralé“

Podle Donalda Trumpa je NATO zastaralé. To se dotklo evropských vůdců. Angela Merkelová dokonce prohlásila, že Evropa musí spoléhat jen na sebe.

Poprask kolem údajného odepsání NATO - to je fake news přímo z Bruselu. V ČT nám tuto zprávu přinesl tamější zpravodaj Bohumil Vostal.  Je vidět, že evropští politici si jednak rozhovor Donalda Trumpa pro list The Times přečetli „ z rychlíku“ a ještě u toho měli zhasnuto. Poměrně velmi rozsáhlý výtah z Trumpova rozhovoru pro The Times je zde.  

V otázce „zastaralosti NATO“ se vyjádřil takto: Podle přepisu rozhovoru v The Times ale Trump zdůrazňoval, že má zájem na obraně Evropy a Západu. Největší problém kromě spoléhání na amerického spojence vnímá v nedostatečné reformě Severoatlantické aliance, aby byla schopná čelit hrozbě islámského terorismu. „NATO je zastaralé, protože bylo tímto způsobem budováno velmi dávno a v současnosti se nestará o teror. Nejdříve jsem kvůli tomu čelil kritice, po dvou dnech se mnou ale lidé začali souhlasit,“ vysvětlil Trump. Kromě toho zopakoval, že členské státy NATO nedodržují vůči alianci své finanční závazky, a to podle něj není vůči USA fér. „Je pět zemí z dvaadvaceti (ačkoliv NATO má 28 členů – Pozn. red.), které platí, co mají. Pět. To není mnoho,“ uvedl budoucí šéf Bílého domu s tím, že je to především nefér vůči USA.

Náhle je jasné, že Trump kritizuje nedostatečnou reakci NATO na nové hrozby islámského terorismu. Zastaralé NATO tak není k likvidaci, jak by se mohlo podle některých alarmistických komentářů evropských politiků zdát. Trump zmiňuje nutnost reformy NATO a kritizuje i přístup členských států NATO, které z valné většiny nedodržují své finanční závazky vůči alianci.

Trump podrobil zdrcující kritice německou vstřícnost vůči migrantům z Blízkého a Středního východu s tím, že  Německo ohrozilo evropskou bezpečnost. Vztahy Německa a USA projdou po nástupu Trumpa do úřadu docela těžkou zatěžkávací zkouškou. Kromě kritiky politiky Angely Merkelové totiž Trump nastínil i možnost zavedení vysokých cel pro dovoz německých automobilů do USA. Ještě před nástupem do úřadu už Trump zaznamenal jedno vítězství, když automobilka Ford zrušila projekt na stavbu automobilky v Mexiku.

Rusko Trump kritizoval za to, že se podílelo na podpoře syrského režimu. Intervence jeho sil ve zničené zemi byla podle Trumpa „velmi špatná věc“, která vedla ke strašlivé humanitární situaci. Současně se vyjádřil tak, že by mohl Obamou vyhlášené sankce proti Rusku zrušit, pokud by Rusko přistoupilo na snížení jaderné výzbroje.  Německo určitě nepotěšilo, když prohlásil, že bude k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi i německé kancléřce Angele Merkelové „přistupovat stejně“.

Německo si vzal Trump do úst i v otázce EU. Podle něj je EU „vozidlem řízeným Německem“ a odchod Velké Británie z EU je „chytrý“ právě kvůli tomu, že už se Británie nechce Německu podřizovat.  Na rozdíl od Baracka Obamy, který vydíral Británii před hlasováním o Brexitu tím, že bude Británie „na chvostu“ při jednáních o volném pohybu zboží mezi USA a EU, Trump řekl, že se ihned po vystoupení Británie z EU zasadí o dohodu o volném obchodu mezi USA a Velkou Británií.

Jednoznačně lze z výše uvedeného odvodit, že se změna v Bílém domě zásadně promítne do vztahů mezi USA a Evropou.  Na rozdíl od Obamy  nepovažuje Trump další drobení EU za nepravděpodobné a někteří evropští politici by mohli v USA hledat i podporu pro své plány na vystoupení z EU. S novým americkým prezidentem tak přicházejí pro současné lídry Francie a Německa „potíže“. Po osmi letech bezvládí na pomyslném vůdcovském místě Západu, o které se Obama vůbec nestaral, se Trump může cítit dostatečně silný k tomu, aby své rozhádané evropské spojence opět „umravnil“. Zdá se totiž, že se z Berlína a Paříže přesune centrum Západu opět do Washingtonu.