ono taky je v tom článku 5 ta zmínka o Evropě a severní Americe. Například Portugalsko bylo napadeno Indií (Goa), a nepomáhal nikdo, podobně u Angoly a Mosambiku. Diskuse článku 5 ohledně války v Iránu je prostě irelevantní, a to i kdyby Irán napadl americké základny na Arabském poloostrově nebo v Indickém oceánu, jakož i činí

Já jsem si dnes na internetu někde přečetl, že Trump plísní státy NATO v Evropě, že nedávají 5 % HDP na zbrojení. A dokud tak činit nebudou, je případná pomoc USA minimálně diskutabilní. Přitom USA vydávají na obranu nějakých 3,4 % HDP a závazek států NATO jsou v současnosti 2 %.

To je matematika, které málo rozumím.

I přes to všechno je USA náš spojenec a i když to není úplně naše válka, tak bychom je měli podpořit. Nechat volně využívat základny, umožnit přelety letadel. A co hlavně, státy NATO, které mají námořní flotilu, tak pomoci hlídat Hormuzský průliv, doprovázet tankery a podobně.

Jestli je NATO oproti stavu několika desítkami let nějaké zvětralé a méně soudržné? Tehdy proti jeho členským státům stál výrazný nepřítel, který neskrýval úmysl je všechny ovládnout, což ty různorodé, do kouta zahnané země stmelovalo. Věřím tomu, že případná eskalace ohrožení by tyto momentálně rozvolněné členy NATO v krátkosti zase dala dohromady. Sice asi už ne na takový stupeň soudržnosti jako v minulosti, ale na nějaký dostačující ano.

Spíše se bojím, že Trump svými neuváženými výroky alfasamičího byznysmena, používanými spíše v situaci, kdy chce protistraně na poslední chvíli ještě co nejvíc srazit požadovanou cenu za auto nebo pozemek, nebo který se vychloubá před (s)prostšími profesionálními dámami v pánském klubu, teď ve funkci prezidenta USA oslabuje důvěryhodnost NATO a živí naděje leckterého světového darebáka, že konečně přichází vhodná doba, aby si honem beztrestně vyřídil všechny staré spory se sousedem, když velitel četníků je nemocný a slabý, občas mu i hrábne, popř. naskočí na každou hloupost, kterou mu kdo předhodí.

Takováto fatální ukázka nekoordinovanosti a nerozhodnosti tady nejméně už nejméně dvakrát byla. Nejprve koncem třicátých let od Velké Británie a Francie, kdy Hitler nabyl dojmu, že si může beztrestně dojít pro Československo a Polsko. Totéž pak koncem čtyřicátých let na korejském poloostrově, když natěšený a neukojený Kim Ir Sen z hloupých řečí tehdejších představitelů USA nabyl mylný dojem, že jejich motivace a síly v ochraně jím dosud nezískané jižní Koreje jsou slabší než dříve, a že přichází vhodná chvíle si pro ten Jih konečně dojít.

Obávám se, aby ty Trumpovy spontánními puberťácké avantýry a to jeho zakládání mnoha lokálních ohníčků po světě nečekaně nesrostly do nějakého celosvětového požáru.

V lepším případě se nám snad podaří přečkat jeho druhé prezidentské období s nejmenšími škodami a po jeho odchodu vše urychleně napravit. Ale nevím, nevím. Myslím, že v Moskvě, Pekingu i Pchjong-Jangu už nějakou dobu bouchají šampaňské...

...alfasamčího...

Primárním cílem útoku na Írán bylo zničení jaderného a balistického programu, případné otočení režimu by bylo brané za bonus. Alespoň pokud jde o deklarované izraelské cíle.

USA chtěly aby se Evropa zapojila (podobně jako Evropa očekává že USA pomohou na Ukrajině), tady udělal Trump chybu že to neměl předjednané. Ale za skutečný problém bych považoval že Francie a Španělsko neposkytly ani vzdušný prostor pro přelet Americkým letadlům a využití amerických základen na svém území pro transport techniky. Tady jejich proislámská (protiizraelská) politika poškozuje vojenské partnerství Evropy s USA.