Najetí SUV do lidí v Austrálii byl úmyslný čin

Najetí SUV do lidí na chodníku v Melbourne provedl australský občan afghánského původu. Podle policie byl zapleten do užívání drog a měl „psychické problémy“. Při útoku bylo zraněno 19 osob.

Podle policie byl 32 let starý řidič SUV policii znám jako „možný útočník“. Zdá se proto, že podobně jako v případě teroristy v Německu, který nákladním vozidle usmrtil loni před Vánoci v Berlíně více jak desítku osob, policie o útočníkovi věděla, ale nezatkla ho.  Z toho logicky plyne, že i v australském případě se budou oběti a jejich příbuzní ptát, proč „australský občan“ nebyl za mřížemi.

Další útok v Austrálii, který se tentokrát zřejmě obejde bez úmrtí, jen potvrzuje nedobrou situaci s imigranty. Přitom Austrálie před několika lety zavedla takový přistěhovalecký režim, který vylučuje, aby povolení k pobytu získal ilegální imigrant. Žadatelé o pobyt v Austrálii jsou de facto uvězněni v táboře mimo australský kontinent a podmínky v táboře jsou údajně „nesnesitelné“.

Jestliže i za této situace přísné kontroly a výběru získá povolení k pobytu uprchlík, který později spáchá na australském území teroristický úmyslný trestný čin, je to na pováženou. Veřejné mínění se pak logicky musí postavit ještě s větší rozhodností proti imigraci a bude od australské vlády požadovat ještě větší zpřísnění pravidel pro získání trvalého pobytu v Austrálii.

Zkušenosti z „evropské migrační vlny“ z léta 2015 také naznačují, že značná část „Syřanů“ byla ve skutečnosti původem z Afghánistánu. Německá vláda pak rozhodla, že Afghánistán je „bezpečnou zemí“, do které lze vracet neúspěšné žadatele o azyl. Proti tomu protestují lidskoprávní organizace a němečtí piloti dokonce odmítají s neúspěšnými žadateli z Afghánistánu létat při jejich nucené deportaci.

Jako „psychicky nemocní“ byli už i dříve označováni někteří pachatelé teroristických činů i v Evropě. Je jen otázkou, že tato údajná diagnóza „psychické nemoci“ není jen zástěrkou popisující nenávistnou povahu dotyčného člověka danou výchovou. Ostatně, i sovětská medicína popisovala disidenty v sovětské společnosti jako duševně narušené osobnosti, protože není přeci normální, když někdo protestuje proti režimu, který vládne v zájmu dělníků a rolníků.

Pokud budou takovéto činy imigrantů kdekoliv na světě pokračovat, bude prakticky absolutně nemožné obhajovat vstřícnost a pochopení pro jejich „tragickou situaci“. Strkat hlavu „do písku“ a horovat pro soucit nebude zřejmě ta nejlepší taktika.