Na koho bychom nadávali, kdyby nebyla Frau Merkel

Kancléřka Angela Merkelová se před nedávnem vyjádřila tak, že Německo přijme všechny uprchlíky ze Sýrie. To neměla dělat. Už po ní jdou nejen čeští politici, ale i chorvatská premiérka.

Z ohlasů na vyjádření kancléřky v české kotlině je jasné, že nemáme Němce rádi. Řada extrémních kritiků německé kancléřky neváhá používat slovník „nový Mnichov“, spílá Německu, že zavinilo „největší hrozbu od konce druhé světové války“. Nevraživost české veřejnosti na „černé huby“ se tak kombinuje s vytrvale bolševikem pěstovanou averzí k Německu (tomu zlému západnímu, zatímco na území bývalé NDR žili „hodní“ Němci). Dnes už se tím málo kdo zdržuje a všechny Němce hází do jednoho pytle.

Syřané chtějí do Německa, to je fakt číslo jedna. Chtějí tam proto, že je jejich země v totálním rozvratu po pěti letech krvavé občanské války-to je fakt číslo dvě. Že se za „Syřany“ vydávají lidé, kteří možná ani nevědí, kde Sýrie leží, je fakt číslo tři. Že imigrace začala před mnoha a mnoha měsíci a že zcela selhala ostraha Schengenského prostoru v případě Řecka a Itálie, je fakt číslo čtyři.

Obviňovat německou kancléřku z „vyprovokování chaosu“ je sice možné, ale neodpovídá to chronologii událostí. Ukazovat prstem na „bohaté Němce, kteří opět ohrožují stabilitu Evropy“, je hlubokým pokrytectvím české veřejnosti. Nenávist k imigrantům je dobře živena nejvyššími českými politiky Milošem Zemanem počínaje a bývalým prezidentem Václavem Klausem konče.

Nápad na omezení dotací z EU pro ty státy, které nebudou pro kvóty, pochází z Rakouska, a ne z Německa. To řadě lidí „splývá“ – Němec jako Rakušan?  

Shrnuto a podtrženo -  nadávat na Německo je opět v módě, dnes už i mezi „demokraty“. Zatímco ještě před rokem to bylo výsadou rusofilů kolem Jiřího Vyvadila. „Frau Merkel“ je tedy „mimo realitu“. Zato Miloš , to je kabrňák, ten nás „nedá“, ať s trenýrkami nebo bez nich!