Může Rusko obsadit Česko?

Podle super korektních komentářů, které mají strach z toho, abychom Rusko „neurazili“, zcela jistě ano. Vždyť by se jen vrátilo tam, kde už bylo.

Ruská propaganda jede na plné obrátky. Poměrně velmi objektivní byla analýza mediální studené války po okupaci Krymu a války na východě Ukrajiny na ČT24. Podle některých komentářů je ruská propaganda mnohem jednodušší a i účinnější. Zaměřuje se výrazně na emoce, neštítí se lhát (což je u pravé propagandy „normální“) a je založena na opakování podle Goebbelsova hesla: „Pravda je mnohokrát opakovaná lež“.

V Česku se rozmáhají komentáře, které vycházejí z premisy ruského práva na sebeobranu. Jeden takový napsal Jan Svatoš a jmenuje se Západní sen - malé Rusko.

To podstatné je skryto hned v druhém odstavci citovaného článku. Ten stojí za to celý přečíst a domyslet.

Západ vyvolal za posledních sto let již dvě šílené světové války a zdá se, že ve svém geopolitickém boji zejména o suroviny nechce přijmout razantní změnu mocenských sil ve světě. Západ asi nechápe, kdo je jeho budoucí spojenec a kdo nepřítel. Namyšlenost Západu, jeho představa o nadřazenosti nad Východem, samozřejmost privilegovaného místa na světě u něj přetrvává a kvůli tomu není patrně s to správně analyzovat problémy světa.

Svatoš se hned v první větě citovaného odstavce dopouští hrubé falzifikace. Západ v tom smyslu, jak ho používáme my k označení Euroatlantické civilizace, do druhé světové války neexistoval. Teprve rozdělení světa po druhé světové válce na komunistický Východ a kapitalistický Západ tento pojem významově ukotvilo a teprve od roku 1945 lze hovořit o Západu v současném slova smyslu.

První světová válka i druhá světová válka začala v Evropě, jejíž součástí Rusko je a bylo a nevnímat proto odpovědnost Ruska za oba světové konflikty minulého století, je falzifikace dějin. Dnešní hlavní mocnost Západu, USA, první i druhou světovou válku nevyvolala a v obou případech se podílela na porážce těch, kteří války vyvolali.

Teze o tom, že Západ při svém „geopolitickém boji o suroviny“ nechce přijmout „razantní změnu mocenských sil ve světě“ je oblíbená floskule bolševické propagandy minulého století. Ve Svatošově pojetí je Rusko tím samým státem jako bývalý SSSR, který „obklíčen imperialistickými mocnostmi usilujících o sovětské nerostné bohatství“ hrdinně bránil hodnoty míru a socialismu.

A přitom je naprosto jednoduchý protiargument, že „namyšlený Západ“ nevyužil rozpadu SSSR k tomu, aby ho vojensky „dorazil“ a nevzal si to, po čem podle sovětské a nyní ruské propagandistické teze opět touží, tj. ruské surovinové bohatství.

Dnešní nová fáze studené války má zcela jiný původ. Tím je ruská snaha změnit geopolitickou mapu po rozpadu SSSR a získat zpět území bývalého SSSR a východního bloku opět pod svou kontrolu. Je to tedy pokus o revanš za porážku v první studené válce, kterou do vítězného konce dovedl Ronald Reagan. SSSR byl v té době ekonomicky zcela na dně a nebyl schopen dál s USA velmocensky soupeřit. A navíc, a to je zapotřebí také zdůraznit, v jeho čele stál Michail Gorbačov, který se rozhodl nepoužít vojenskou sílu na podporu komunistických režimů ve východní Evropě, a ty během roku 1989 padly.

I díky výjimečné osobnosti Gorbačova se bolševický systém rozpadl bez většího krveprolití. Získat takto ztracené pozice však bez prolévání krve nelze. To již dokázalo obsazení severní části Gruzie v roce 2008 a nynější rusko-ukrajinská válka, při níž ruská armáda postupuje na Západ. Právě Rusko se dostalo do pozice země, která vyhodnotila své současné možnosti tak, že se jí agrese proti Ukrajině vyplatí a že s tím Západ (rozuměj USA v éře Baracka Obamy) vůbec nic nezmůžou.

Do důsledku vzato, Svatošovo pojetí ruské politiky jako přirozeného návratu do pozice velmoci, která se chce vrátit na role někdejšího SSSR, přičemž to „namyšlený Západ“ nechce „pochopit“, by mohlo v případě úspěchu ruského revanše skončit zase až na hranicích s Německem na Šumavě. Tak, jako po několik staletí patřila Ukrajina Rusku a tudíž má na ní Rusko plné "právo", střední Evropa patřila Rusku alias SSSR téměř 45 let. Proč by se tedy Rusko nemohlo vrátit až k nám?

Svatošův výklad současné ruské agresivní politiky tak nelze hodnotit jinak než jako pokus ospravedlnit ruskou expanzi tím, že za ní může „namyšlenost Západu“. Přitom pravý opak je pravdou – je jím namyšlenost ruského prezidenta Vladimira Putina. Je až komické sledovat záběry Putina, jak mu dva vojáci otevírají dveře v Kremlu a kroutí pak hlavou sledujíc Putinovu postavičku. Ty záběry vydají za víc než všechna slova. Umíte si představit, že by se něco podobného odehrávalo v Bílém domě?