Migrace: Není plot jako plot

Když v roce 2015 začalo proti ilegálním migrantům stavět na své jižní hranici plot Maďarsko, bylo to špatně. Zeď Donalda Trumpa na hranici s Mexikem byla úplně špatně. Plot v Litvě je nyní OK. 

Nyní prohrálo NATO naprosto skandálně v Afghánistánu a Západ se obává migrace z této země. Obává se dle mého soudu sice zbytečně, protože Tálibán žádnou migraci ze země nepřipustí a hranice na rozdíl od režimu podporovaného NATO a USA zvláště nechá zavřené. Evropští činitelé, kteří zatím nemají po ruce věrohodný plán, co si počít s nastalou situací, řeckou stavbu nekritizují. To je rozdíl oproti situaci před devíti lety, když její stavba započala. Nebo proti poprasku, který se strhl, když zábrany proti imigrantům stavělo před šesti lety Maďarsko. Dnes je vše jinak.

V roce 2015 během léta vrcholila migrační krize tak zvanou balkánskou trasou. Údajně se mělo jednat o uprchlíky ze Sýrie, těch nakonec byla asi jenom polovina, mnoho bylo naopak uprchlíků z Afghánistánu a z Afriky. Tehdy Německo otevřelo pro migranty své hranice a organizovalo autobusovou přepravu migrantů do Německa. V této době také přijalo Rakousko asi 40000 Afghánců a podle kancléře Sebastiana Kurze je už Afghánců v Rakousku „dost“ a Rakousko už nebude další Afghánce přijímat.

Maďarsko tehdy, v roce 2015, začalo stavět plot na své jižní hranici. Maďarská vláda dne 17. června 2015 rozhodla o tom, že způsobem obdobným jako je tomu již na části řecko-turecké nebo na bulharsko-turecké hranici uzavře do té doby volně průchozí hranici mezi Maďarskem a Srbskem. K jejíž ochraně coby vnější hranice Schengenského prostoru zavazuje Maďarsko Schengenská smlouva. Za tímto účelem vydala vláda usnesení č. 1401/2015 o vybudování „dočasného plotu“ v délce 175 kilometrů a s výškou 3–4 metry. Rozpočet na vybudování plotu na maďarsko-srbské hranici se pohyboval ve výši 6,5 miliardy forintů…  Některé mezinárodní lidskoprávní organizace, jako např. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, projekt plotu odsoudily s odůvodněním, že budou uprchlíci vystaveni větším rizikům překupníků a pašeráků lidí.

Americký prezident Donald Trump po svém nástupu do úřadu oznámil nařízení o výstavbě zdi na mexické hranici. „Mluvili jsme o tom hned od počátku,“ citovala AP prezidentův výrok pronesený ve chvíli, kdy dekret podepisoval. „Spojené státy znovu přebírají kontrolu nad svými hranicemi, berou si zpět své hranice,“ dodal později Trump a poznamenal, že to „zachrání životy, pracovní místa a milióny dolarů.“ Na stavbě se začne pracovat hned, prohlásil Trump, i když samotné stavební práce asi začnou až za několik měsíců. Trump pak sváděl s Kongresem boj o finance na stavbu zdi a část financí získal s armádního rozpočtu. Zeď ale byla podobně jako ta maďarská tvrdě kritizována jak americkými Demokraty, zejména krajní levicí této strany, a mezinárodními organizacemi. Dokázala však spolu se zvýšenou ostrahou hranice snížit ilegální migraci do USA zásadně. Poté, co do Bílého domu nastoupil Joe Biden, byly práce na zdi zastaveny a počty migrantů se znásobily i tím, že byl vydán příkaz zakazující přísnou ostrahu americké hranice. Biden jmenoval svou viceprezidentku Kamalu Harrisovou svým zástupcem pro řešení migrace z Mexika a ta nechává hranice volně průchozí a občas „zařeční“.

Nyní se ale v EU vyskytl další problém. Po uvalení sankcí EU a USA na Bělorusko – oficiálně se jedná o sankce proti „Lukašenkově režimu“ – přistoupil Lukašenko k importu migrantů a nechal jim otevřené hranice do Litvy. Litevská pohraniční stráž začala s výstavbou plotu na hranicích s Běloruskem. Podle ní a dalších unijních států Bělorusko aktivně pomáhá migrantům ze zemí Blízkého východu v přechodu na západ. Prý se tím mstí za sankce Evropské unie. Jakmile migranti nemohli do Litvy, přesměrovala se jejich cesta na polské hranice. Polsko, kvůli nárůstu nelegální migrace, plánuje postavit podél své hranice s Běloruskem plot a poslat k hranicím další vojáky. Oznámil to polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Premiéři Polska, Litvy, Lotyška a Estonska zároveň podle polské tiskové agentury PAP obvinili běloruského lídra Alexandra Lukašenka, že příchod migrantů na hranici plánuje a organizuje. V poslední době přibývá lidí z Iráku, Sýrie a Afghánistánu, kteří se snaží dostat z Běloruska do sousedních členských zemí Evropské unie. EU má nyní k aktivitám Litvy i Polska „pochopení“, i když na výstavbu plotu odmítá využít evropské dotace.

Závěr- není plot jako plot. Když ho staví ideoví nepřátelé Bruselu, je to špatná věc, která diskriminuje a rozděluje. Když jde o plot s Běloruskem, ideovým nepřítelem EU, je to v pořádku, protože Lukašenkův režim je odporný.  Ve skutečnosti jde stále jen a jenom o boj s ilegální migrací, s níž si Západ beztak neví rady. Evropská strážní služba-FRONTEX je totiž všechno jiné než ostraha hranic Schengenského prostoru. Je to spíše jakási „statistická“ kancelář evidující počty migrantů, kterým nedokáže zabránit ke vstupu na území EU.  Přihlíží k aktivitám tak zvaných neziskových organizací, které migranty převážejí do evropských přístavů, nyní většinou do Itálie. Protože je ochrana Schengenu děravá jak cedník, nemá nakonec výstavba plotu na pevninských hranicích až tak velký význam. Ztěžuje cestu, ale ilegální migranti si nakonec nějakou škvírku najdou. Podle statistik Frontexu letos stoupl počet ilegálních migrantů – pro Frontex jsou to ale pouze „migranti“ – dvojnásobně. Co se ilegální migrace týče, je podle zjištění médií údajně hlavním, stěžejním bodem předvolebního boje i v Česku. I tak lze vysvětlit pád PiStan z pozice vedoucí předvolební preference na nyní až třetí místo za ANO a SPOLU. A když předsedkyně TOP 09 hovoří o tom, že by „prověřené“ migranty přijala, také tím SPOLU poskytla medvědí službu. Důsledkem je opět vzestup ANO, podle některých průzkumů opět až k 30 % preferencí. Inu, komu není rady, tomu není pomoci.