Michal Hašek – trojský kůň Zemana v ČSSD

Michal Hašek změnil Asociaci krajů v politické těleso, které by mělo přesvědčit váhající poslance k tomu, aby nakonec umožnili vznik vlády Miloše Zemana.  Jediný hlas proti padl od primátora Prahy, hejtman Libereckého kraje se hlasování zdržel.

Po jednání Asociace vystoupil Michal Hašek spolu se svými kolegy na brífinku, a vehementně unisono volali po tom jak že je ten Rusnokův Zemanův kabinet ke krajům vstřícný. Zatímco Miroslav Kalousek nechtěl o hrazení tak zvaných korekcí v regionálních operačních programech ani slyšet (de facto s chybami realizované projekty krajských samospráv  koalic KSČM a ČSSD prošetřovaných policií s tím, že docházelo ke korupci, tj. k upřednostňování některých žadatelů na úkor jiných apod.), Jan Fischer už krajům slíbil „podporu“.

To se nechá také vyložit tak, že si vláda Miloše Zemana kupuje podporu krajů, když jim slibuje, že větší část korekcí za kraje zaplatí stát. Úkolem ministra financí Jana Fischera je nyní tento závazek realizovat. Chaos, který v regionálních programech řízených KSČM a ČSSD panoval, tak zaplatí daňoví poplatníci celé republiky.

Michal Hašek, zatím stále místopředseda ČSSD, neustále opakuje, že Zeman je na straně ČSSD.  To je ovšem velmi odvážné tvrzení. Prezident, pokud je na něčí straně, tak hlavně na své (chce si pro sebe urvat co největší podíl výkonné moci) a dále nepokrytě podporuje členy partaje SPOZ, kterou založili kdysi jeho věrní kamarádi, a dnes se jim Zeman odměňuje místy ve státní správě.  Politika Michala Haška je podivná i v tom, že u Zemanovy vlády vyzdvihuje údajnou příbuznost jejího programu s programem ČSSD.  Tím jakoby říkal, že jeho strany ČSSD vlastně není třeba, když tu sociálně spravedlivou politiku může dělat i kabinet vytvořený na přání Miloše Zemana.

Ať už Zemanův tým důvěru poslanecké sněmovny získá či nezíská, povládne nám bezpečně nejméně několik měsíců. Poté může dojít na rozpuštění sněmovny, což považuji za málo pravděpodobné, nebo na další kabinet „odborníků“, který by to mohl dotáhnout až do termínu řádných voleb.  Pokud by snad Zeman i splnil to, co říká, a druhý pokus o sestavení vlády by svěřil do rukou premiéra či premiérky s podporou 101 poslanců s notářsky ověřenými podpisy, není nic pro Zemana ztraceno. Pokud by snad trojkoalice chtěla do ministerských křesel dosadit bývalé členy Nečasova týmu, Zeman by takové návrhy mohl odmítnout a trojkoalice by musela více méně nasadit do všech důležitých funkcí neznámé nebo málo známé osobnosti. Kladu si otázku, zda by to bylo pro trojkoalici vůbec výhodné a dospívám k závěru, že nikoli.

Bude-li totiž Zemanův kabinet dál „čistit“ ministerstva a státní podniky a bude-li to provádět tak diletantsky jako ministr kultury, může se současná převažující podpora Zemanově vládě rozplynout a šanci by mohly získat pravicové strany, které by z chyb Zemanovy vlády mohly vytěžit svou ztracenou popularitu.

Ovšem bez jakékoliv pochybnosti, tím, kdo na Zemanův tým může nejvíce doplatit, je právě ČSSD. Prozemanovské křídlo může dosáhnout na změnu předsedy ČSSD a odstavit Bohuslava Sobotku, který nechce hrát podle Zemanových not. To však může Zeman opět využít proti ČSSD a pokračovat v kritice ČSSD jako „nečitelné“ strany.  A tak by mne nakonec vůbec nepřekvapilo, kdyby dnešní nejhorlivější zastánci Zemana v ČSSD skončili ve SPOZ. Tím by si zajistili, že je prezident neopomene jmenovat ministry jeho další vlády odborníků, ať už by volby dopadly jakkoliv.