Mezi Skyllou a Charybdou prezidentské volby

Putování českých voličů k urnám druhého kola prezidentských voleb je podobné jako putování Odyssea či Argonautů z řeckých bájí. Na rozdíl od řeckých bájí český volič u jedné mořské obludy chtě nechtě skončí.

Podle řeckých bájí byla Messinská úžina mezi Itálií a Sicílií domovem dvou mořských oblud. Skylla měla šest hlav a dvanáct nohou, Charybda se vyznačovala tím, že třikrát za den pohltila obrovské množství mořské vody, aby ho pak opět vychrlila ven.  Proplout mezi nimi a přežít se podařilo bájným Argonautům a pak Odysseovi.

České voliče čeká před druhým kolem prezidentské volby rovněž ne zcela snadný úkol. Někdy se fráze „mezi Skyllou a Charybdou“ překládá jako „ z louže pod okap“, popřípadě „ ze smažící pánve do ohně“. V každém případě, jde o rozhodování, které přináší jenom malou naději na úspěch. Volba mezi stávajícím prezidentem Milošem Zemanem na jedné straně a jeho vyzývatelem pro druhé kolo, Jiřím Drahošem, tak pro řadu jejich nevoličů z první volby bude mít přesně tento význam.

I když se většina neúspěšných kandidátů z prvního kola vyslovila pro podporu Jiří Drahoše, nečekám, že všichni voliči neúspěšných kandidátů této výzvy uposlechnou. Jde totiž o mnohem větší dilema než by se mohlo na první pohled zdát.

Voliči Mirka Topolánka budou domnívám se právě ti, kteří Topolánkovu radu většinově nevyslyší. Očekávám, že z nich budou buď nevoliči (k volbám nepůjdou) nebo se „skřípěním zubů“ – právě takto se o tom často hovoří – to hodí Zemanovi. Jiří Drahoš totiž není žádný pravičák, ale obyčejný oportunista, který, podle svých slov, s pravicovými vládami „bojoval“ za Akademii věd. Akademie věd totiž v časech ekonomické deprese a desítek miliard státního dluhu ročně byla pod tlakem „ úsporných reforem“, které nakonec skončily do ztracena. Českými akademiky je však bezesporu milován jako „zachránce“ a vědecká obec mu většinou aplauduje. A ti vědci, kteří mu neaplaudují, jsou „špatní vědci“.

Voliči Michala Horáčka budou mít také problém. I když byl Horáček první, který Drahošovi podporu slíbil a nabídl mu i své reklamní plochy, i zde nečekám na stoprocentní poslechnutí a automatickou volbu Jiřího Drahoše. Podle sociologických průzkumů se až třetina voličů Horáčka vyjádřila tak, že na druhém místě je u nich Miloš Zeman.

To voliči Marka Hilšera, většinou mladí lidé, a voliči Pavla Fischera, většinou více vzdělanější voliči, zřejmě hlas Jiřímu Drahošovi dají. Právě od voličů mladých a vzdělanějších je slyšet nejvíce kritiky k tomu, co v prezidentském úřadu Zeman „navyváděl“. Většinou se jedná o „virózu“ při odemykání dveří od Korunní komory chrámu sv. Víta v Praze, přes obvinění Ferdinanda Peroutky za to, že napsal článek „Hitler je gentleman“ a další perly z úst či klávesnice jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka. Tito voliči to naprostou většinou dají Drahošovi.

Zdá se tedy, že mezi Skyllou a Charybdou budou nyní v mezidobí mezi prvním a druhým kolem putovat právě voliči Michala Horáčka a Mirka Topolánka. Všichni ostatní už jsou rozhodnutí a ke své „obludě“ přisáti. Právě tam kam zamíří voliči Horáčka a Topolánka se nakonec „pohne kolo dějin“. Nelitujme je ale. Všichni tam musíme.