Mayová odešla s pláčem - zaslouženě!

Nikdy bych nevěřil, že předsedkyně britské vlády Theresa Mayová dohraje svou hru s Brexitem až do tak hořkého konce. Obětovala svou stranu za své ambice prosadit dohodu s EU za jakoukoliv cenu.

Ihned po volbách do europarlamentu, které se ve Velké Británii konaly již ve čtvrtek 23. května, oznámila britská premiérka ochotu rezignovat na počátku června na svou funkci. Neobešlo se to bez slz a leckomu mohlo být Mayové až líto. Je však holou skutečností, že na Mayové leží vina za volební výprask ve volbách. Současně se jí „podařilo“ oživit někdejšího vůdce UKIP (strany pro nezávislost Spojeného království) Nigela Farage, který se svou Brexit Party dosáhl jasného vítězství. Konzervativci dopadli ze všech zavedených britských partají nejhůře a teprve tento fakt donutil Mayovou k abdikaci. Ihned po oznámení výsledků voleb v Británii Farage oznámil, že se chce podílet na novém jednání o podmínkách odchodu Británie z EU.

Účast Británie v eurovolbách však nepomůže ani EU. Pokud snad někdo naivně sázel na to, že Británie si to nakonec „rozmyslí“ a v EU zůstane, nasadil si „do kožichu“ alias europarlamentu opět nejhlasitější kritiky fungování EU. Teze o tom, že nakonec Británie z EU neodejde, byla ostatně předsedou Evropské komise Jeanem Claudem Junckerem a zejména předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem z Polska neustále omílána. Farage však má velmi silné argumenty pro Brexit, neboť dokázal jak konzervativcům, tak labouristům dokonale vyluxovat jejich elektorát. U konzervativců byl skutečně „krutý“ a sebral jim bezmála dvě třetiny voličstva.

Nová Evropská komise tak bude mít ihned na počátku své činnosti zamotanou hlavu, zda přistoupit či nepřistoupit na revizi již sjednané dohody s Británií. Tvrdý postoj narazí právě v europarlamentu na Farage, který očividně posílen nenechá na komisi nitku suchou.

Jasně se tak ukázalo, že svěřit Brexit do rukou člověka, který si odchod nepřál, jakým byla Theresa Mayová, bylo pro konzervativce smrtící. Ještě na počátku roku 2019 se konzervativci těšili přízně i více než 30% voličů. Zmařený termín odchodu Británie z EU na konci března pak vedl doslova k úprku voličů od Mayové a zbylo jí nakonec „tvrdé jádro“ těch, kteří si jako Mayová odchod z EU nepřáli.

Již po prvním odmítnutí smlouvy v britské Dolní sněmovně měla Mayová opustit křeslo premiérky a mohla svou stranu zachránit od krutého výprasku. Británie pak měla EU opustit bez dohody v polovině dubna a Británii by pak čekaly zřejmě nové volby. Mayová však svou hru „přehrávala“ o dva měsíce a způsobila doslova z mrtvých vstání Farage a ten již navrhuje konání předčasných voleb s tím, že se chce vyvézt k moci na brexitové vlně. Na toto řešení konzervativci sotva přistoupí a budou hledat svého nového vůdce. Zatím jsou anglická média zaměřena silně proti možnosti, aby se předsedou konzervativců stal někdejší ministr zahraničí Boris Johnson. Pokud by si ale konzervativci vybrali opět do svého čela nějakou prounijní figuru, prohrají drtivě i další volby. Situace je proto nyní nakloněna spíše pro volbu někoho z brexitářů v konzervativní straně. Další lavírování kolem Brexitu by bylo jen vodou na mlýn Farageovi, který by pak skutečně mohl vyhrát i volby do Dolní sněmovny.

Mayová se tak zapíše do dějin jako premiérka, které Dolní sněmovna drtivým způsobem neschválila jí dojednanou smlouvu s EU a jako vůdkyně, která se svou stranou spáchala politické harakiri. S takovým výsledkem jako v eurovolbách by totiž do Dolní sněmovny proniklo jen torzo poslanců za tuto stranu.

Mayová byla špatnou kartou konzervativců i proto, že hrála s naprosto otevřenými a špatnými kartami a neměla v rukávu ani jednoho žolíka.