Macron kličkuje mezi globalizací a Francií

Emmanuel Macron, který čelí bezprecedentnímu hnutí „žlutých vest“, a přišel o velkou část podpory francouzské veřejnosti, se ve svém silvestrovském projevu snažil vrátit do role vůdce Francie a EU.

Poté, co francouzská vláda ohlásila zdražení pohonných hmot, se vzedmula ve Francii obrovská vlna nespokojených Francouzů. Tak zvané hnutí „žlutých vest“ několik týdnů okupovalo velká francouzská města a demonstrace si podle některých zpráv vyžádaly nejen několik mrtvých, v důsledku blokády silnic a havárií, ale i významné ekonomické ztráty na majetku a poklesu francouzského HDP. Popularita samotného francouzského prezidenta klesla na velmi nízké hodnoty kolem 20% a donutila Macrona souhlasit s rozsáhlými ústupky demonstrantům. Vláda proto oznámila nejprve pozastavení zvýšení daní z pohonných hmot, pak plán na zdražení zcela opustila a slíbila zvýšení pomoci nejchudším obyvatelům Francie.

Ve svém silvestrovském, bilančním projevu, se francouzský prezident vyjádřil i takto: V uplynulém roce se podle Macrona ve Francii objevil hněv namířený proti nespravedlnosti, proti „někdy nesrozumitelnému“ směru, jakým se ubírá globalizace, proti administrativnímu systému, který se stal příliš komplexním a který postrádá laskavost, i proti hlubokým změnám ve společnosti, které se dotýkají identity. „Tento hněv nám ukázal jednu věc: Nerezignovali jsme,“ řekl Macron. „Naše země chce budovat lepší budoucnost… To je v mých očích lekce roku 2018,“ dodal.

Aby si alespoň trochu zachoval tvář „reformátora“, prohlásil, že: „Výsledky reforem, které vláda zavedla na počátku svého pětiletého mandátu, nemohou mít podle prezidenta okamžité výsledky. „Netrpělivost“, kterou podle svých slov s občany sdílí, není důvodem pro to, aby byly tyto reformy zrušeny.“

Ve svém projevu se tak snažil i o „pozitivní“ vysvětlení bouří ve francouzských městech spojené s ničením či poškozováním majetku. Tyto bouře označil za „nerezignaci na lepší budoucnost“. To je krásná záměna příčiny a následku. Právě reformy, které Macronova vláda připravila na rok 2019, se staly důvodem masových protivládních bouří a plány vlády byly po těchto demonstracích stornovány. Sotva se už do konce Macronova mandátu jeho vláda pokusí vyšší zdanění motorových paliv prosadit.

Zajímavé jsou i Macronovy „postřehy“ o tom, že „globalizace vede k nesrozumitelnosti“ či o tom, že se systém stal „příliš komplexním a postrádá laskavost“. To jsou jiná slova, která ale popisují stejný problém - globalizaci, kterou tak tvrdě kritizuje americký prezident Donald Trump a který se stal ústředním bodem jeho politiky - Amerika na prvním místě. Macron tak říká složitěji to samé a slibuje Francouzům, že se to změní. Na rozdíl od Trumpa, který svou politikou upřednostňování zájmu Spojených států před mnohonárodními dohodami se spoustou kompromisů získal prezidentskou funkci, Macron svůj úřad získal právě důrazem na reformy v duchu probíhající globalizace. Voliče tím získal zejména díky úplnému vyklizení politického kolbiště francouzskými socialisty. Jakmile ale začal svůj program plnit, sympatie veřejnosti radikálně ztratil.

Jeho silvestrovský projev tak měl za cíl uchlácholit zbytek důvěřujících voličů v jeho politiku, že reformy budou, ale budou „lépe a laskavěji vysvětlovány“. Je to vlastně stejná výmluva, která je slyšet i z úst našich politiků, zejména z ČSSD. Ti také tvrdí, že nedokáží dobře vysvětlovat své zásluhy o českou ekonomiku, což se daří zejména hnutí ANO Andreje Babiše.  Proto se preference ČSSD potácejí kolem 5%.  Macron směřuje k podobnému výsledku, jen o tom zatím zřejmě neví.