Lidská práva a Trumpův zákaz

Donald Trump svým zákazem vstupu občanů sedmi asijských a afrických zemí do USA vzbudil obrovskou nevoli liberálů po celém světě. Angela Merkelová radí, abychom si ho nevšímali. Zlatá rada!

Federální soudce zrušil „dočasně“ zákaz vstupu do USA pro občany „převážně muslimských států“ z toho důvodu, že v dosavadní historii nespáchal v USA žádný občan těchto států žádný teroristický čin. Připomíná se, že teroristický útok na newyorská dvojčata spáchali občané Saudské Arábie, a na ty se Trumpův zákaz nevztahuje. O dalším osudu Trumpova nařízení tak bude velmi pravděpodobně rozhodovat Nejvyšší soud USA.

Odpůrci zákazu argumentují dlouhou tradicí imigrace do USA. Argumentuje se tím, kolik pozitivního imigranti do USA přinesli a připomíná se, kolik úspěšných byznysmenů pochází z jiných států. Přitom se nebere v úvahu, že opatření zákazu mělo platit po dobu 90 dnů a během této doby mělo podle Trumpa proběhnout prověření postupů při udělování víz a zelených karet.

V této fázi zákazu/nezákazu se tak jenom kupí argumenty pro a proti a za vším lze vystopovat americkou liberální tradici k imigraci. Spojené státy z imigrace povstaly a „praví Američané“ jsou v podstatě potomci Evropanů a Afričanů za celou existenci USA. Kromě toho je zřejmé, že hodnoty americké demokracie a liberalismu jsou v příkrém rozporu s politikou řady diktátorských režimů Asie a Afriky a systém Spojených států je „červeným hadrem“ pro teroristické skupiny typu Al Káidy a Islámského státu. I když je Západ ve válce s terorismem (to jsou slova francouzského socialistického prezidenta), poměry ve státech Západu ať v Evropě či v USA zůstávají velmi příznivé pro aktivity teroristů. Není v silách bezpečnostních složek, aby desítky a stovky podezřelých z podpory terorismu byly monitorovány tak, aby bylo zabráněno budoucím teroristickým útokům. I podle bezpečnostních složek SRN, vrah z Berlína byl monitorován, aby se „ztratil z dohledu“ a pak zaútočil. Nakonec byl zastřelen při náhodné kontrole italskou policí.

Další velmi delikátní záležitostí je spolupráce Ruska a USA při boji s terorismem. Na první pohled by se zdálo, že by takové spolupráci nemělo vůbec nic bránit. Přesto taková spolupráce existuje jen ve velmi omezené míře a jde zejména o to, aby si ruské a americké síly na území Sýrie „nepřekážely“. Nový americký ministr zahraničí Rex Tillerson , který měl být div ne „prodlouženou rukou Putina“ v americké vládě, dal na vědomí, že Spojené státy nebudou nečině přihlížet ruským aktivitám na Ukrajině. Donald Trump ve svém prvním telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem slíbil, že se USA zasadí o mír na Ukrajině. Je tak zřejmé, že americká politika vůči Rusku dozná zásadní změny, tj. bude pravděpodobně mnohem tvrdší než politika Obamovy administrativy.  Tvrdá kritika Ruska kvůli válce na Ukrajině zazněla z úst nové americké velvyslankyně při OSN i v Radě bezpečnosti.  Ruský prezident Vladimir Putin tak bude muset čelit při případném zlepšování vztahů s USA jestřábům na ruské straně, kteří mu budou tvrdit, že Rusko samo dokáže uhájit své zájmy jak na Ukrajině, tak v Sýrii.

Poslední setkání EU na nejvyšší úrovni na Maltě je dalším dokladem rozporu mezi „lidskými právy“ a ilegální imigrací. Pod tlakem Německa byl narýsován podobný systém „vracení migrantů“ jaký je dnes dohodnutý s Tureckem i pro Libyi. Má to jeden „háček“. Zatímco v Turecku vláda existuje a má všechnu výkonnou moc na své straně, v Libyi žádná vláda v pravém slova smyslu neexistuje. Jsou pouze seskupení, která jsou mezinárodním společenstvím uznávána jako „vláda“, libyjská vláda však kontroluje jen zlomek lybijského území a zajímá jí, jak se udržet u moci a ne jak zabránit ilegální migraci.  EU chce investovat do Libye miliony euro na výstavbu záchytných táborů, což v libyjském chaosu může znamenat jen další nepřímou podporu teroristům díky rozkradení zamýšlené podpory.

Austrálie si s ilegální migrací poradila tak, že se dohodla se státy mimo australskou pevninu, v nichž byly postaveny uprchlické tábory. Žadatelé o azyl v Austrálii tak žijí mimo australské území v podmínkách, které nelze nazvat jako ideální. Bývalý prezident Obama dokonce vyšel Austrálii vstříc tím, že se zavázal k přijetí asi tisíce migrantů z těchto táborů do USA. Zastavit tok ilegální imigrace do Evropy lze vlastně pouze a jenom tak, že se uprchlíci na plavidlech, kteří jsou zachraňováni lodní stráží, budou vracet na území, ze kterého vyrazili, tj. dnes převážně z území Libye. Vybudování záchytných táborů v Libyi tak musí být v současných libyjských podmínkách rozvratu pod kontrolou EU, jinak to fungovat nebude. Evropa tak bude opět čelit výzvám k dodržování lidských práv z úrovně OSN i tak zvaných lidskoprávních aktivistů.

Trumpova vláda tak po osmi letech americké nečinnosti tím, že Obamova administrativa ponechala věcem „volný průběh“, činí pokusy stávající status quo změnit. Nebude to mít jednoduché, ale každý pokus o změnu se cení. V sázce jsou hodnoty Západu a právě ona tolik skloňovaná lidská práva. Jde právě a jenom o to, aby se pod pláštíkem těchto mezinárodně uznávaných norem neprosazoval na Západě stav, kdy je nebude možné zajistit. Mezi lidská práva totiž zcela jistě patří i zajištění bezpečnosti občanů EU a USA.