Kysličníkem uhličitým si nezatopíme

V tomto článku se zaměříme na vlastnost směsi vzduchu a kysličníku uhličitého při ohřevu. Ukážeme si, že si kysličníkem uhličitým fakt nezatopíme.

Klimatický alarmismus tvrdí, že kysličník uhličitý odpovídá za zvyšování teploty na Zemi při konstantním záření Slunce. Zvýšení průměrné teploty na Zemi o 1,5 K je údajně způsobeno zvýšením koncentrace kysličníku uhličitého z hodnoty 200 ppm na úroveň 400 ppm mezi lety 1850 až 2025. V tomto článku si ukážeme, jaký vliv má kysličník uhličitý na teplotu směsi vzduchu a kysličníku uhličitého v různých poměrech za konstantního tlaku.

Abychom mohli vypočítat ohřev plynů za normální teploty 273,15 K a tlaku 101 kPa. Musíme znát hodnoty tepelné kapacity kysličníku uhličitého a vzduchu za daných podmínek. Tepelná kapacita c_p vyjadřuje, jaké množství tepla v kJ je schopen plyn absorbovat, pokud se zvýší jeho teplota za stálého tlaku.

Hodnoty základních vlastností kysličníku uhličitého a vzduchu jsou uvedeny v následující tabulce I a jsou převzaty z Fyzikální vlastnosti vybraných plynů a par - TZB-info

Tabulka I – Fyzikální vlastnosti vzduchu a kysličníku uhličitého

Plyn	vzorec	Molová hmotnost	Molový objem	Plynová konstanta	Měrná hmotnost	Hustota vztažená na vzduch	Měrná tepelná kapacita při 0 °C		Izoentrop. exponent
		M	v0	R	ρ0		cp	cv	κ=cp/cv
		[kg / kmol]	[m3 / kmol]	[J / kg · K]	[kg / m3]	[ρ0 / ρ0vzd]	[kJ / kg · K]	[kJ / kg · K]	[-]
Kysličník. uhličitý	CO2	44,01	22,23	188,92	1,98	1,53	0,83	0,64	1,30
Vzduch	-	28,96	22,40	287,10	1,29	1,00	1,01	0,72	1,40

Pro zvýšení teploty plynu za konstantního tlaku použijeme vztah

∆T = Q/ (m. c_p) (1)

kde Q je množství dodaného tepla plynu v kJ, m je hmotnost plynu v kg a c_p je tepelná kapacita plynu za stálého tlaku pro normální podmínky. Pomocí vztahu (1) spočítejme zvýšení teploty plynu v množství m= 1 kg při dodání tepla Q = 1 kJ. V tabulce II je uvedena hodnota ∆T v Kelvinech pro čistý vzduch, směsi vzduchu a kysličníku uhličitého a čistý kysličník uhličitý.

Tabulka II – Výpočet ∆T pro plyn (V-vzduch, KU-kysličník uhličitý)

plyn	m (kg)	cp kJ / (kg · K)	Q (kJ)	∆T K
vzduch V (100 %)	1	1,01	1	0,99009
V (99,985 %) KU (0,015 %)	1	1,00997	1	0,99012
V (99,97 %) KU (0,03 %)	1	1,00990	1	0,99019
V (75 %) KU (25 %)	1	0,965	1	1,03
V (50 %) KU (50 %)	1	0,92	1	1,08
V (25 %) KU (75 %)	1	0,875	1	1,14
kysličník uhličitý KU (100 %)	1	0,83	1	1,2

Z tabulky plyne několik zásadních věcí:

1. Vzduch se ohřeje na nižší teplotu než kysličník uhličitý při dodání stejného množství tepla. Je to dáno tím, že vzduch je schopen akumulovat na jednotkové množství hmotnosti vyšší množství tepelné energie.

2. Čistý kysličník uhličitý se ohřeje stejným množstvím tepla na vyšší teplotu, rozdíl činí 0,2 K

3. Směs vzduchu a kysličníku uhličitého s obsahem 0,015 % kysličníku uhličitého a jeho dvojnásobku 0,03 % kysličníku uhličitého, se ohřeje stejným množstvím tepla o 0,00003 respektive 0,0001 K více. Tento výpočet odpovídá zvýšení koncentrace kysličníku uhličitého ve vzduchu na dvojnásobek, tj. modeluje rozdíl v koncentraci tohoto plynu před nástupem industriální sféry a dnes.

Představme si elektrický radiátor tepla, který je rozžhaven na řádově 5000 K a odpovídá s velkou mírou situaci danou na Slunci – teplota povrchu Slunce se uvádí řádově na 5800 K. Podle tvrzení klimatických alarmistů by se měla teplota v místnosti vytápěné takovýmto zdrojem tepla zvýšit při konstantním příkonu o 1,5 K tím, že zvýšíme koncentraci kysličníku uhličitého z 0,015 % na 0,030 %. Tabulka II jasně ukazuje, že je možné zvýšit teplotu pouze o 0,2 K za předpokladu, že bychom celou místnost naplnili kysličníkem uhličitým, což bych nikomu rozhodně nepřál.

Závěr: Kysličník uhličitý má takové fyzikálně termodynamické vlastnosti, že není schopen vykonat dílo, které je mu přisuzováno klimatickými alarmisty. Není tedy příčinou globálního oteplování a tou jedinou příčinou je zvýšený přísun slunečního záření na povrch Země.