Kursk je podle Šándora „strategický omyl“

Ukrajinský útok na Kursk již trvá téměř měsíc. Nyní se osmělují i někteří komentátoři s tím, že tento útok nemá zásadní vliv na vývoj války na napadené Ukrajině.

Postup ukrajinských vojsk v Kurské oblasti se zastavil. Ukrajina okupuje asi 1300 km² ruského území a podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ho chce okupovat „neomezenou dobu“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý v rozhovoru pro americkou televizní stanici NBC News uvedl, že Kyjev si plánuje ponechat dobytá ruská území po neurčenou dobu. „Teď ho potřebujeme,“ prohlásil Zelenskyj o tomto území v prvním exkluzivním rozhovoru, který poskytl od té doby, co Kyjev v srpnu po nečekaném útoku ovládl 1300 čtverečních kilometrů ruského území.

Rusko zatím reaguje tím, že ukrajinskou armádu ostřeluje a způsobuje jí tak ztráty, které by zřejmě jinak ukrajinskou armádu nepotkaly. Právě o tom se pro média rozhovořil Andor Šándor.

Andor Šándor: Strategický omyl „Myslím si, že vstup do Kurské oblasti byl ze strany Ukrajinců strategický vojenský omyl. Jednak zásadně oslabili hlavní východní frontu, což je nyní vidět u Pokrovsku (informovaly např. Seznam Zprávy – pozn. red.), kde Rusové postupují, navíc ukrajinská armáda na ruském území utrpěla poměrně závažné ztráty,“ sdělil eXtra.cz bezpečnostní poradce, generál Andor Šándor. Napadený stát se mermomocí snažil dát válce na Ukrajině nový impulz, podle někdejšího náčelníka Vojenského zpravodajství ale nepromyšlený. „Jedna věc totiž je, když jste zalezlý v okopech a úkrytech a bráníte se, nebo když útočíte v terénu, kde jsou ztráty podstatně větší. Nejsem si jistý, že by také v Kursku měli kdovíjakou leteckou podporu, letecké krytí či protivzdušnou obranu. Do jisté míry tedy budou pro Rusa snadnějším cílem,“ varuje expert. …. „Že by Rusko vyměnilo Kursk za Donbas, to byla přece od samotného začátku pitomost, na kterou Putin nemohl reagovat pozitivně. Vůbec je nemohl brát vážně. Z hlediska rozlohy ruského území oblast Kursku velikostně vůbec nic neznamená, je to takříkajíc nula, nula, nic,“ upozorňuje.

Nicméně, po zahájení operace v Kursku se Šándor zdaleka tak kriticky nevyjadřoval, i když ocenil zejména politický význam operace. O vojenském smyslu operace ale pochyboval již tehdy.

Zdá se, že invaze do Ruska skutečně měla především politický smysl a měla ukázat Západu, že je ukrajinská armáda stále ještě schopná Rusko překvapit. Vzhledem k poměru sil mezi Ruskem a Ukrajinou však je zřejmé, že tato operace nepomohla odlákat ruské síly z okupované Ukrajiny a ruská armáda se pohybuje k údajně „strategickému“ městu Pokrovsk a hrozí tam i obklíčení ukrajinských sil.

V médiích se také velmi diskutuje populační situace Ruska. Ruský vůdce Vladimir Putin válkou na Ukrajině odsoudil svoji zemi k demografické katastrofě, která do roku 2100 může znamenat pokles počtu obyvatel až o téměř padesát procent. Populace bude navíc čím dál starší, méně vzdělaná a nábožensky rozmanitější, což většina Rusů vzhledem k milovaným „tradičním hodnotám“ neocení. Ve své analýze o tom informoval americký think-tank The Atlantic Council.

V citovaném článku se mimo jiné zmiňuje i ztráta 600000 mužů na ukrajinské frontě s „dovětkem“, že toto číslo „nelze ověřit“. Nicméně závěr je jasný. Rusko spěje k demografickému kolapsu. Pokud je mi známo, podobné negativní tendence jsou patrné i na české populaci. V roce 2090 bude na jednoho pracujícího Čecha jeden důchodce a jedno dítě. Pokud se však vrátíme k dopadům ruské agrese proti Ukrajině, na populaci Ukrajiny má tato válka ještě horší dopad než na Rusko i vzhledem k tomu, že počet obyvatel Ukrajiny je asi na úrovni čtvrtiny populace Ruska. Navíc je otázkou, zda se Ukrajinci budou chtít vrátit do své země, pokud se jim podaří zakotvit například i u nás. Podle odhadů a průzkumů se zdá, že asi polovina Ukrajinců v Česku by tady chtěla zůstat. V Česku plánuje zůstat už 52 procent Ukrajinců, kteří do země přišli po začátku ruské invaze, ukazuje aktuální výzkum společnosti PAQ Research. Usadit se v nové vlasti chtějí především uprchlíci, kteří se naučili jazyk a našli si vyhovující práci. Takovýchto lidí stále přibývá.

Co říct závěrem? Zda bychom jako podporovatelé Ukrajiny neměli více přemýšlet o budoucnosti této země než se utěšovat tím, že je na tom Rusko špatně.