Krize americké politiky

Letošní volby amerického prezidenta budou další hlubokou trhlinou americké společnosti. Stav politiky v USA se navíc odráží ve výrazném poklesu amerického vlivu ve světě.

Podle posledního průzkumu mezi americkými voliči si v současné době myslí více než třetina z nich, že vítězství Joea Bidena v posledních prezidentských volbách v roce 2020 nebylo legitimní. Biden’s election was illegitimate, say 36% of voters in new poll. Článek pochází z webu The Washington Times a konstatuje, že o legitimitě zvolení Bidena prezidentem dokonce pochybuje i část voličů demokratů. Mezi republikány věří nelegitimitě volby Bidena za prezidenta téměř 2/3 voličů. Toto se děje v USA, kde se naopak demokraté snaží nepustit Donalda Trumpa k volbám a zdá se, že tento způsob politiky nahrává paradoxně právě Trumpovi. Trump tak hovoří stále radikálněji o špatné politice Bidenovy administrativy a snahy o jeho nepřipuštění k volbám podle něho jen dokládají strach demokratů z porážky.

Další „šokující“ průzkum proběhl mezi Američany hispánského původu. Podle průzkumu uveřejněném na webu MEDIAITE se podpora mezi Američany hispánského původu výrazně proměnila. Zatímco ve volbách v roce 2020 vyhrál Biden v této skupině o propastných 33% (65% voličů hispánského původu volila Bidena a jen 32% Trumpa), nejnovější průzkum ukázal, že Biden vede nad Trumpem jen o 5% (39% proti 34%).  Z toho vyplývá pouze jedno – Trumpovi voliči v hispánském táboře nepřibyli, zato polovina voličů Bidena z řad hispánců by ho již nyní nezvolila a hledá nějakého „nového“ prezidenta.

V této souvislosti je však potřeba zmínit ještě jednu mnohem závažnější věc. Už jsem slyšel komentář v tom smyslu, že USA letos čekají volby mezi „starci“.  Na úlety Bidena, o kterých se píše dokonce i v „progresivních“ médiích, jsme si jaksi zvykli. Teď k nám občas dorazí zprávy i o „úletech“ Trumpa, které mají rovněž dokazovat jeho počínající demenci. Přesto jak Biden tak Trump zatím vedou v podpoře mezi svými voliteli a skutečně to vypadá tak, že by se na podzim mělo volit opět mezi Trumpem a Bidenem. Četl jsem dokonce už i takové komentáře, že by pak USA vedl prezident, který by mohl s velkou pravděpodobností v úřadu zemřít.

Bohužel, vliv nekompetentního amerického prezidenta Joea Bidena se projevil od nástupu do úřadu. USA opustily Afghánistán v létě 2021 za podmínek, které řada komentátorů přirovnávala k „úprku“. Výsledkem amerického „stažení“ je Afghánistán, který vypadá naprosto stejně jako Afghánistán z časů, které předcházely americké intervenci. Stažení z Aghánistánu bylo zásadním zlomem v posuzování kompetentnosti Joea Bidena. Ještě na počátku července 2021 důvěřovalo Bidenovi přes 52 % voličů, v polovině srpna 2021 - během afghánské operace – se důvěra v jeho politiku propadla poprvé pod 50 % a nedůvěra v jeho politiku je až do současnosti vyšší než 50 %. V polovině roku 2022 dosáhla nedůvěra prvního vrcholu na úrovni 56 %, do konce roku 2022 nedůvěra klesla na 51,5 % a od té doby se nedůvěra pomalu zvyšuje až na současných asi 55,5 %. V průzkumech současnosti vede Trump nad Bidenem , ale téměř 20% voličů hledá nějakou „třetí“ stranu.

V současnosti ovlivňuje americké voliče samozřejmě tak jako vždy stav americké ekonomiky, která je mimochodem na vzestupu, a poté situace na mexické hranici, přes kterou do USA proudí statisíce migrantů. Trump zcela jistě těží z rétoriky proti ilegální migraci a slibuje další výstavbu zdí na jižní hranici USA. Současně, republikáni účinně blokují americkou zahraniční pomoc Ukrajině a Izraeli požadavkem na zásadní zvýšení finanční podpory na boj s ilegální migrací. Bidenova administrativa zatím požadavkům republikánů odolává, ale bude nutně potřebovat uvolnit prostředky pro Ukrajinu i Izrael, bez níž se zejména Ukrajina vůbec neobejde.

Právě na příkladu dvou válek – ukrajinské a  izraelské – lze ukázat chybnou strategii americké zahraniční politiky. Bez americké pomoci se Ukrajina stane obětí Ruska. Ukazuje se, že USA významně podcenily ruské vojenské schopnosti a tím, že se na počátku konfliktu distancovaly od přímé vojenské podpory Ukrajině, umožnily Rusku proniknout hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Nasazení amerických vojáků na Ukrajině je v současnosti zřejmě nemožné a výrazně by poškodilo šance Bidena na znovuzvolení. Na Blízkém východě pokračuje americké balancování mezi podporou Izraeli a podporou vzniku palestinského státu. Je to opět chybná strategie nadbíhající některým arabským režimům a jak známo, politika „dvoustátního“ řešení na území Britské Palestiny selhala při zrodu státu Izrael v roce 1947 a spolehlivě selže i dnes. Izrael dnes opět žije v zásadních problémech své existence, rozsáhlé oblasti v dostřelu arabských islamistických jednotek jsou opuštěny a obyvatelé evakuováni. Na Západním břehu bojuje se stejnými islamisty jako v pásmu Gazy a cíle Izraele nebudou stejně dosaženy podobně jako cíle americké politiky na Ukrajině.

Ukazuje se tak, že současná americká zahraniční politika není úspěšná. Tvrdí se, že volby v USA se rozhodují na tom, jak šlape americká ekonomika. Ta podle většiny ukazatelů šlape mnohem lépe než evropská, ale současně se zdá, že si Biden znepřátelil své tradiční voličské skupiny, a to možná právě chybnou imigrační politikou.  Svět se ale vyvíjí zcela jinak, než by si americká administrativa přála. Rusko se americkým sankcím vysmívá a našlo si jiné cesty, jak dovézt to co potřebuje.  Čína dnes otevřeně usiluje o přičlenění Tchaj-wanu k Číně a vehementně se snaží ovlivnit blížící se volby na Tchaj-wanu. Indie dělá svou politiku a klidně spolupracuje s Ruskem v rámci sdružení států BRICS, k nimž od 1. ledna letošního roku přibyly další státy, například Saudská Arábie nebo Írán. USA už nejsou všemocné jako na konci éry rozpadu sovětského bloku v devadesátých letech minulého století. A hodně problémů si Západ a USA zvláště zadělaly svou politikou „záchrany“ klimatu. To je stále bod číslo jedna zejména států EU a díky tomu se skutečně vážné problémy války a míru řeší v kontextu „záchrany“ klimatu a tento boj na mnoha frontách USA ani přes svou sílu nejsou schopny vyhrát.

Domnívám se, že ať už volby v USA dopadnou jakkoliv, další úpadek vlivu USA na světovou politiku je nevyhnutelný.  To není dobrá vyhlídka pro Evropu, která bez vojenské síly USA nemá šanci srovnávat se s Ruskem ani Čínou. Rusko vsadilo vše na strašení jadernými zbraněmi a Čína obsadila trh se spotřebním zbožím do té míry, že může vyvolat i v EU nedostatek čehokoliv si zamane. Rozdělení americké společnosti je však natolik dramatické, že může dále ještě urychlit úpadek vlivu USA a to bohužel není pro Evropu se svými klimatickými fantasmagoriemi  vůbec dobrá zpráva.