Jsem ruský okupant dobra

Video s názvem Jsem ruský okupant ke mně dorazilo i s výzvou Vladimira Putina k obraně míru. A opět je tam dominantní jedno téma -  ruské nerostné bohatství.

Video Jsem ruský okupant je bezesporu dalším dílkem do skládačky současné ruské propagandy. Představuje ruského vysoce chráněného vojáka vybaveného moderní pasivní i letální technikou. Ten je zodpovědný za okupaci Sibiře, díky níž dnes Sibiř zažívá zlaté časy a nelze tam už prodávat ženy jako do doby, než ji ruský okupant obsadil. Díky ruskému okupantu vyrábělo Pobaltí špičkovou techniku, dnes se prezentuje rybami a toaletní technikou. Ruský okupant zajistil průmyslovou výrobu na Ukrajině, dnes je to země jdoucí od Majdanu k Majdanu. Ruský okupant zajistil po okupaci Kazachstánu jeho kosmický rozvoj.  Video shlédlo několik milionů diváků. Byla mi poslána ruskojazyčná verze, ta zřejmě boduje v ruskojazyčném prostoru. S dodatkem – šiřte všemi způsoby.

Každá „stručná historie“ je ošidná. A expanze ruského státu od dob raného křesťanství až do současnosti v několika minutách nemůže být nic jiným než nadsázkou, chcete-li propagandou. V dobrém či zlém úmyslu lze takto prznit historii jakéhokoliv státu. To, že tím státem, který se takto prezentuje právě v současnosti je Rusko, je podstatné. Propagandistickou zkratkou se vytváří opět a pouze pokřivené vnímání historie ruského státu. Státu, který tak myslí na své „budoucí“ obyvatele a zajišťuje pokrok, který nelze odmítnout. Státu s  nejmenovanou a přesto všudypřítomnou ideou konání dobra. Ty kulky ruského okupanta prostě musí „vyčistit prostor“, aby pak dobrý ruský člověk za ruským okupantem mohl obdařit obyvatele dobytého území svou kulturou a mimořádnými hodnotami.

V současnosti je opět v akci ruský okupant, aby donesl ideu dobra pro nové občany budoucí ještě větší ruské říše.  Přichází jako dobrovolník zbavený jakýchkoliv dokladů, které by ho mohly usvědčit z příslušnosti k ruské armádě. Nasedne do ruské nejmodernější vojenské techniky, která nepatří (?!) ruskému státu, a s touto technikou překročí formální rusko-ukrajinskou hranici a koordinovaně s dalšími dobrovolníky zaútočí na ukrajinskou armádu. Pokud má štěstí a přežije, může se po čase vrátit zpět do Ruska a opět vstoupit do ruské armády. Vystřídá ho jiný ruský okupant.

Rusko se systematicky zasazuje o eskalaci rusko-ukrajinské války. Když Západ propadá panice a organizuje nějaká odvetná opatření, ruský okupant se zastaví, občas si zastřílí a zabije jednoho či dva ukrajinské vojáky. Mluví se pak o tom, že „dohody fungují“ a je nutné dát Rusku čas, aby své loutky na východě Ukrajiny dostatečně zpacifikovalo. A po jistém čase začíná vše na novo, noví ruští okupanti přejdou do útoku a fronta se zase o pár kilometrů posune směrem na Západ. Ruský okupant má času dost. Začal před mnoha staletími a před sebou má dalších několik staletí. Kam by spěchal?

My v Česku pravého ruského okupanta neznáme. Po válce u nás sovětská vojska nepobyla dlouho a byli to právem osvoboditelé. V roce 1968 k nám přijeli mladíčci bez glorioly a slávy, často vystrašení a dezorientovaní. Potom zalezli do svých vojenských prostor a nedráždili nás tím, že by se mezi nás moc míchali. A když přišel čas sbalit si své věci, udělali to a odešli. Ani moc neprotestovali. Ruský okupant v černočerném stejnokroji se špičkovou výstrojí a výzbrojí na nás teprve čeká. To bude zřejmě úplně jiná liga! Ani si nevšimneme jeho hodnosti a není jí vlastně ani nutné znát – bude to ten pravý ruský okupant – dobrovolník na dovolené. Tak ten se s námi fakt mazlit nebude.