Jičínský: Kauza Rath je horší než kauza Mynář

Zdeněk Jičínský, někdejší vlivný člen sociální demokracie, se pro novinky.cz vyjádřil k současnému dění kolem justice. Tvrdí, že soudní systém poškozuje více kauza Davida Ratha než kauza hradního kancléře Vratislava Mynáře.

Nejzajímavější pasáž z krátkého rozhovoru Zdeňka Jičínského pro novinky.cz je zřejmě tato:

Nyní se řeší problém možného ovlivňování soudů, kterému „vévodí“ již téměř osobní spor prezidenta Miloše Zemana a bývalého šéfa Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy. Jak to vnímáte vy?

Především si myslím, že Josef Baxa neměl rozhovor vedený mezi čtyřma očima sdělovat na veřejnost. To se podle mě nedělá. Vzniká kolem toho zbytečně moc problémů. Dokonce ministr spravedlnosti Jan Kněžínek začne vyvozovat, že Zeman by mohl být stíhán za trestný čin. Rozhodování o tom, že by Baxa mohl být předsedou Ústavního soudu, je v pravomoci prezidenta. Někteří politici kauzu využívají ke kritice Zemana. A on jim k tomu zbytečně dává příležitost. Myslím, že by se neměl tolik vyjadřovat k činnosti soudů.

Nakolik může tato kauza poškodit postavení justice u veřejnosti? Když i prezidentův kancléř Vratislav Mynář stáhne svou žalobu kvůli neudělení prověrky s tím, že nevěří v řádné projednání.

Pan Mynář nemá mezi lidmi takovou důvěru, aby jeho názor ovlivnil postoj lidí k justici. Více je může ovlivnit to, jak se již dlouho rozhoduje kauza Rath…..

Málokdy souzním s názory Jičínského, nicméně tentokrát mu musím dát za pravdu.

a)      Naprosto souhlasím s tím, že se rozhovor mezi čtyřma očima veřejně nepublikuje. Josef Baxa tak učinil naprosto účelově pro zvýšení své „popularity“ mezi politickými odpůrci současné hlavy státu.  To, co o svém rozhovoru mezi čtyřma očima tvrdí Baxa a co prezident Miloš Zeman nelze verifikovat. Buďto věříme jednomu nebo druhému. Je to tedy otázka víry, nikoli otázka nalézání „pravdy“.

b)      Vyjádření ministra spravedlnosti o tom, že Zeman mohl svým postupem spáchat trestný čin, je opět jen a jen politikum. Jak by se taková žaloba zdůvodňovala, když jde o tvrzení proti tvrzení?

c)       Stoprocentně pak souhlasím s tím, že průběh kauzy Davida Ratha jasně ukazuje na neschopnost českých soudů důstojně se se způsobem obhajoby Ratha vypořádat. Zamítnutí odposlechů jako důkazního materiálu, které bylo později zrušeno nadřízenou instancí, nabilo Rathovi munici a umožnilo mu vystupovat jako obětní beránek.  Ukazuje se, že česká justice zcela kolabuje, pokud se setká s případem Rathova typu.

d)      Mynářova kauza je opět více o víře než o faktech. Kancléř Mynář není skutečně osobou natolik váženou a důvěryhodnou, aby jeho stanovisko o nedůvěře k soudnímu systému mohlo českou veřejnost významněji ovlivnit.

Celá kauza ovlivňování soudní moci prezidentem Milošem Zemanem je tak vyvolána Baxovým vyjádřením pro média a jeho možnými politickými ambicemi někdy v budoucnosti. Zdeněk Jičínský tentokrát situaci nejen přesně analyzoval, ale vyvodil z ní i akceptovatelné závěry.