Jak politologové zničili politiku

Nadpis příspěvku je malinko nadnesený, ale jsem pevně přesvědčen, že skutečně jen malinko. To, že máme nudné politiky „standardních stran“ je totiž produktem jejich vzdělávání.

Naše „standardní“ politické strany odkoukaly na západ od nás všechny nectnosti, kterým je současná „standardní politika“ zaplevelena. Mimo jiné i způsob vzdělávání, obecně výchovy, svých členů. Není proto ale vůbec překvapivé, že jsou „standardní strany“ tak stejné. Vycházejí totiž ze stejných principů, které jsou mladým straníkům vštěpovány (nebo spíše vtloukány??) do hlavy.  Mladí sociální demokraté, křesťanští demokraté, občanští demokraté a…. další a další strany působící na politickém kolbišti,  vstřebávají ty samé nebo velmi podobné názory a postupy.  Konečně, proto je tak snadné, aby sociální demokracie učinila sem tam úkrok doprava (Tony Blair?) a „vykradla“ program konzervativců, aby pak oni učinili úkrok doleva (David Cameron?) a donutili labouristy k dalšímu úkroku doleva vedoucímu ke ztrátě šance na slušný volební výsledek.

V souvislosti s vítězstvím Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách stojí za úvahu, jak „samorost“ Trump vypálil dlouholetým republikánským bafuňářům rybník i s rybami.  Zatímco se Republikánská strana snažila připravit na kandidaturu své mladé kádry, kteří by byli ještě více „hodnější“ než Barack Obama, všemu rozuměli a na všechno měli pokud možno lepší vědeckou odpověď než jejich rivalové z demokratické strany, náhle se objevil politicky nevzdělaný Trump, který mluvil tak jak mu huba narostla a celý mladý republikánský dorost posadil „na střídačku“.

Podobně i v Evropě tak zvaní „populisté“ nejsou zatím nic jiného než politologicky neškolení lidé s „nekorektními názory a výrazivem“.  Nejlepším příkladem je u nás Andrej Babiš. Ten sice možná ještě jako mladý prošel stranickým vzděláváním v KSČ, ale to už dávno pustil za hlavu a dnes těží z toho, že umí vypíchnout přesně to a tak, že mu musí rozumět každý člověk.  Vedle Babiše vypadá například Bohuslav Sobotka jako „učeň“, který do médií vykládá své stranickým školením podložené názory - vše se dělá pro lidi, s lidmi a někdy proti lidem - však oni pochopí, že to myslí on, premiér, dobře.  Z toho ale potom vyplývají výsledky předvolebních průzkumů, v nichž si Babiš udržuje nad svými koaličně-opozičními stranami výrazný náskok. Ostatně, podobně to uměl před čtvrt stoletím tehdejší čtyřicátník Václav Klaus. Dokázal nás přesvědčit o tom, že nic lepšího než radikální reforma socialistické ekonomiky na kapitalismus neexistuje a my jsme mu to velkou převahou schválili. Zaplať Pán Bůh, protože i ta jeho rychlá privatizace se nakonec protáhla na mnoho let a pokud bychom snad schválili koncept „postupné transformace“ podle Valtra Komárka, ještě dnes bychom tu měli státní podniky od Šumavy k Beskydům.

Zdá se, a realista Petr Robejšek je toho zářným příkladem, že politologové přeci jenom cítí svůj díl viny na současném stavu evropské politiky a snaží se sami do politiky zapojit. Jsem však přesvědčen o tom, že evropská i ta naše „malá česká“ politika potřebují spíše méně proškolených politiků a více lidí z praxe. Ostatně, úspěch Babiše, který se vynořil jako alternativa po pádu Nečasova kabinetu, je toho příkladem. A pokud, jako Andrej Babiš, je „samorost“ komunikativní a umí stručně vysvětlit, o co jde, je to hvězda velkého kalibru.  Jestliže desítky let pěstujete politiky v jakési „líhni“ a oni se často ani nedostanou k tomu, aby někde (ve firmě) skutečně pracovali a poznali, jak to chodí, ale zato se umí dostat na přední místa kandidátek a nechat se volit do všech orgánů zastupitelské demokracie, pak tu máme problém. V takovém světě korektnosti a dobrých úmyslů pak působí trumpismus jako rána z čistého nebe a proto tolik demokratických republikánů a republikánských demokratů pláče nad „hulvátstvím“ Trumpa. Tohle se ve školách neučili. Tak nadávat!