Impeachment je špína – v Česku i v Americe

Alena Schillerová vzbudila řadu kritických komentářů a čelila výzvě k rezignaci kvůli tomu, že při projednávání ústavní žaloby na Miloše Zemana prohlásila, že za žalobou je senátorská špína.

V pořadu Partie TV Prima Alena Schillerová prohlásila: „Nebudu reagovat na rezignaci. Nikdy jsem nenazvala Senát špínou, jen jsem reagovala na to, co se ve Sněmovně dělo. Jsem právník, i když ne ústavní, ale jde pouze o názory jiných ústavních právníků, kde o vlastizradě nemůže být řeč. Výrok mi za ANO nikdo nevytkl, ani premiér Babiš,“ uzavřela Schillerová.

Jak to tedy s oním „slavným“ impeachmentem je? V Česku máme poměrně „bohaté“ zkušenosti s tímto typem procesu, který může za jistých okolností vést podobně jako v USA k pádu prezidenta.

Prvním českým prezidentem, který čelil ústavní žalobě o porušení zákona, byl Václav Klaus. Se svým úřadem se „rozloučil“ zákonem, který propustil z vězení tisíce osob a zastavil trestní stíhání osob, které trvalo dle jeho názoru nepřiměřeně dlouhou dobu.  Protože se v rámci tohoto zákona zastavilo i trestní stíhání některých hospodářských deliktů z dob, kdy byl Klaus premiérem, našli jeho političtí odpůrci jasnou právní „linku“. Klaus podle nich nezákonně osvobodil ty, kteří páchali trestnou činnost v době Klausovy „privatizační tmy“.  Ústavní žaloba byla na světě a Senát ČR jí poslal k Ústavnímu soudu. Protože Klaus již v době podání žaloby nebyl prezidentem (skončilo jeho druhé volební období a nastoupil první přímo zvolený prezident Miloš Zeman), Ústavní soud se nakonec žalobou ani nezabýval.

Pokus senátu pohnat k Ústavnímu soudu i Miloše Zemana skončil tentokrát v poslanecké sněmovně. Ta dostala po „případu Klaus“ pravomoc o ústavní žalobě senátu rozhodnout hlasováním, a ve sněmovně tentokrát žaloba na Zemana neprošla. Právě při projednávání této žaloby ve sněmovně prohlásila Schillerová větu o „opoziční a senátní špíně“, na kterou opozice reagovala výzvou k rezignaci Schillerové.

Názor, že je politika svinstvo či špína, je mezi lidem obecně velmi rozšířený. Je založen na ověřené zkušenosti s jednáním politiků, ať už doma či ve světě.  Co je dovoleno jednomu, není dovoleno druhému a umně se využívají kličky paragrafů, které jsou skutečně někdy velmi ohebné.

V USA probíhal před více než dvaceti lety proces impeachmentu vůči tehdejšímu prezidentovi Billu Clintonovi.  Většina z nás má v paměti, že za tím byl milostný románek Clintona s někdejší stážistkou v Bílém domě. Ve skutečnosti, i když se celý proces impeachmentu skutečně mediálně točil kolem tohoto vztahu, impeachment byl zahájen formálně proto, že Clinton tento románek popřel pod přísahou a tudíž zákonodárcům lhal. Měsíce ,které proces trval, zanechaly bezesporu stopu v rodině Clintona a skončily nakonec tím, že senát žalobu na prezidenta zamítl. Co si za tu dobu prožila ona stážistka je také známo a dodnes se s ní tento proces vleče. Nedávno dokonce přerušila rozhovor v jisté televizi, protože si vymínila, že se o jejím vztahu s Clintonem moderátorka nezmíní a ona se zmínila!  Špíny tedy vyplavalo na povrch tehdy velmi hodně.

Současný pokus Demokratické strany zbavit se prezidenta Donalda Trumpa procesem impeachmentu je „živou kauzou“.  Předcházela mu mnohaletá mediální masáž amerických médií  o tom, že Trump před volbami 2016 spolupracoval s Ruskem na poškození demokratické kandidátky Hillary Clintonové (opět se nám tu vrací jméno Clinton!) a tím vyhrál volby. Komise pod vedením Roberta Muellera ale nakonec po téměř dvouletém vyšetřování případ uzavřela s tím, že se žádné propojení Trumpa s Ruskem před volbami 2016 nepotvrdilo.  Bylo to pro levicovou Ameriku velké zklamání. Prakticky paralelně se ale v Demokratické straně organizovala radikálně levicová část této strany a již před řadou měsíců přišla ve Sněmovně reprezentantů se žádostí zahájit impeachment proti Trumpovi. Tehdy ještě většina demokratů hlasovala proti, protože nebylo ukončeno vyšetřování Muellerovy komise a oni si chtěli počkat na „pádné argumenty“ z vyšetřování. Ty se nedostavily.

Současná „ukrajinská stopa“ má ovšem jeden jistý cíl. Trump z ní vyjde pravděpodobně lépe než jeho případný vyzyvatel Joe Biden.  Podezírám totiž levičáky v Demokratické straně, že se prostřednictvím Trumpova impeachmentu chtějí zbavit Bidena jako kandidáta této strany pro volby 2020. Už v minulosti marxistické křídlo demokratů obvinilo Bidena z asociálního chování kvůli tomu, co prohlásil před třiceti či čtyřiceti lety. Bidenovo jméno bude během impeachmentu Trumpa hojně citováno s tím, že to byl právě on, který tlačil na odvolání ukrajinského nejvyššího prokurátora v době, kdy byl viceprezidentem Baracka Obamy.

Sečteno a podtrženo – impeachment je špína a je to veskrze politický proces, který má diskvalifikovat soupeře, kterého se obávám. Ostatně, pokud skutečně existovaly pádné důkazy o porušení zákona, jako v případě Richarda Nixona, k impeachmentu ani nedošlo a Nixon sám rezignoval.  Vše, co sledujeme dnes, je skutečně jenom divadlo, zneužívané médii. Schillerová tak řekla jenom to, co si „prostý občan“ o politice myslí.