Huawei – žluté nebezpečí?

Schůzka kanadského premiéra se šéfy několika západních tajných služeb údajně stála na počátku politiky nebezpečnosti využívání čínských mobilních telefonů firmy Huawei.  Česko se již připojuje k této politice.

Český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB)  vydal prohlášení, že používání softwaru i hardwaru společnosti Huawei představuje bezpečnostní riziko. Česká vláda i premiér Andrej Babiš osobně prohlásil, že mobily této firmy musí pryč z Úřadu vlády. Podle ČTK je Huawei největší dodavatel pro tuzemské mobilní operátory.  Huawei zvýšil loni v Česku zisk o 6,5 procenta na 97 milionů korun. Čistý obrat stoupl o 16 procent na 6,55 miliardy korun. Huawei má v ČR velké plány. Do roku 2022 firma hodlá v Česku investovat 360 milionů dolarů (8,64 miliardy Kč) a vytvořit nepřímo více než 4000 nových pracovních míst. Kritiku o možném bezpečnostním riziku firma Huawei odmítá.

To, že se něco podstatného děje v čínsko-amerických obchodních vztazích, je známo již delší dobu. Prezident Donald Trump uvalil na čínské zboží poměrně vysoká cla. Čína reagovala obdobně a uvalila cla na zboží z USA vyvážené do Číny. Po schůzce G20 se USA a Čína dohodly na tříměsíční pauze v uvalování cel a recipročních cel. Tato pauza má vést k dosažení nové obchodní dohody. Stojí za zmínku, že čínské zboží zatížené clem v USA zdražilo jen minimálně a většinu nákladů za cla tak převzali výrobci, popřípadě čínský stát.

Mezitím ale probíhá jiná „akce“.  USA po znovuobnovení sankcí proti Íránu obviňují Čínu a speciálně společnost Huawei z toho, že porušuje sankce proti Íránu. Kanadská policie zadržela finanční ředitelku čínské firmy Huawei Technologies. Zatykač na Meng Wan-čou přišel v pondělí z USA. Washington viní čínského výrobce mobilních telefonů z porušování sankcí proti Íránu. USA nyní po kanadských úřadech požadují vydání manažerky, která je zároveň dcerou zakladatele firmy Huawei. Čína na zatčení finanční ředitelky v Kanadě reagovala tak, že zatkla na oplátku několik kanadských občanů.                   

Z výše uvedeného plyne nejedno poznání.  Světový obchod není a nikdy ani nebyl „svobodný a volný“, a to i před nástupem Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta.    Stěhování tak zvaných „špinavých technologií“ do Asie, zejména Číny a Indie, jak z USA, tak i Evropy, bylo kromě ekologických problémů svázáno i s výraznými úsporami v nákladech na mzdy.  Asie, zejména Čína, se stala tak zvanou „dílnou světa“ pro většinu spotřebního zboží.  Možná tím Západ sledoval i jiné, geopolitické cíle, zejména v naději, že se změní čínský komunistický režim.  Čínští komunisté však žádnou změnu čínské vnitřní politiky nejen že nepřipustili, ale spíše režim utužili s využitím všech možností moderních informačních technologií.

Co se údajné bezpečnostní hrozby při využití softwaru a hardwaru společnosti Huawei týče, jedná se podle všeho o velmi zdramatizované „teoretické nebezpečí“.      Více se o tom doví čtenář zde.    Spíše si myslím, že s ohledem na telefony je to víření vody než něco reálného. V celém světě zatím nikdo firmě Huawei nedokázal, že by jejich telefon posílal nějaké informace do Číny. Já bych telefon nevyhazoval.  To tvrdí redaktor Mobil.iDNES.cz Jan Matura.

Zdá se mi, že špionománie proti Číně i Rusku, rozpoutaná po vydání výroční zprávy BIS v Česku, jen pokračuje i bezpečnostním upozorněním NÚKIB.

Naprostá bezstarostnost minulých let s využíváním čínských technologií, což je jeden extrém, se střídá s dramatizací „bezpečnostních hrozeb“, která se promítne do finančních ztrát českých státních orgánů, pokud se tyto orgány budou hromadně zbavovat čínského hardwaru i softwaru. Svět je nyní fakticky rozdělen obdobně, jak tomu bylo v časech studené války mezi Východem a Západem.  Jenom mi není zcela jasné, kdo je nyní na „Východě“ a kdo na „našem Západě“.