Hluboký omyl amerického prezidenta

Americký prezident Barack Obama evidentně nevěří na tisíciletou zkušenost lidstva. Ideologie (a v tom i náboženství) stojí za vražděním a válkami.

Žádné náboženství není odpovědné za terorismus - lidé jsou odpovědní za násilí a terorismus. Tento názor by měl být pravděpodobně vytesán na budoucím náhrobku Baracka Obama. Nejen, že pomocí této konstrukce odmítá přímou souvislost mezi náboženstvím a válkami. Snaží se tím zejména vyvinit islám z odpovědnosti za terorismus, který sužuje světové uspořádání.

Na první pohled je Obamova teze docela krásná - nicméně jen do chvíle než si položíme jinou otázku. Jsou-li to lidé, kteří jsou za násilí a terorismus odpovědní, z jakého důvodu a proč tak jednají. Pominu-li „obyčejné“ vrahy vraždící bez „vyšších cílů“, ale pouze pro majetek, postavení a z důvodu psychické vyšinutosti, teroristické vraždy zjevně nespadají do této kategorie.

Připomeňme si například křížové války o Svatou zemi a Jeruzalém, vzpomeňme v našich dějinách na éru tak zvaných husitských válek, či dobývání Španělska obsazeného Maury. To vše jsou příklady, kdy hlavním motivem války byla jednoznačně náboženská témata. Tyto tak zvané „vyšší cíle“ byly v historii vždy nejčastějším motivem válek a konfliktů. Lidé si vždy takovou konstrukci vytvořili, aby si tím ospravedlnili své jednání, tj. nejde nám o majetek, území apod. ale o „vyšší cíle"!.

Z dvacátého století jsou známy dvě ideologie, které používaly násilí a teror k dosažení svých „vyšších cílů“, a to nacionální socialismus a komunismus. Německý nacismus se také oháněl Bohem ( i nápisem Got mit uns na opascích vojáků wehrmachtu), komunismus naopak Boha důsledně eliminoval a svou ideologii podřídil plně boji za „spravedlivou společnost bez vykořisťování člověka člověkem“.

Obamova teze o tom, že „žádné náboženství není odpovědné za terorismus“ je tak jen po poněkud bližším prozkoumání naprosto scestná. Ideologie, a mezi jiným právě i náboženská ideologie, stojí vždy na počátku jednání, které se nakonec manifestuje terorem a válkou.

Jiná věc je, zda jenom některá náboženství mohou být principiálně považována za netolerantní a tudíž ve své podstatě obsahující elementy násilí, či zda se každé náboženství nechá vykládat tak, že nakonec vede k násilí a netoleranci. V případě křesťanství trvalo evropské civilizaci mnoho set let, než se zbavila přímé vazby na katolickou církev a ve státním uspořádání se prosadil princip sekularismu. Katolicismus již není součástí státní moci, přesto se o evropské civilizaci hovoří jako o civilizaci založené na křesťanských základech.

Na prvního amerického prezidenta černošského původu tak bude historie dle mého soudu velmi přísná. Nobelova cena míru, kterou obdržel v roce 2009 za „zásluhy o jaderné odzbrojení“, byla pokusem Nobelova výboru „uplatit“ pozitivistické chápání světového vývoje. Oceníme-li Obamu, další vývoj věcí bude mít „automatický“ průběh a vše se v dobré obrátí.  Opak je nakonec pravdou. Obamova politika je z pohledu euroamerické civilizace naprosto neúspěšná, znamená jednoznačně ústup USA z pozice světového lídra majícího zásadní vliv na světové události. Místo toho jsou USA a Západ pod vlekem událostí, o kterých se rozhoduje jinde, třeba právě i na územích islámských států jako Írán či Saudská Arábie.

Francie dnes pod tlakem svého obyvatelstva chce hrát vůdčí roli v alianci proti terorismu IS.  Bohužel, nemá na to technické prostředky a je plně odkázána na součinnost s USA. A přesto existuje racionální východisko pro celou euroamerickou civilizaci. Tím je na území Sýrie a celého Středního Východu spolupráce s Ruskem, pozemní intervence světových velmocí proti IS a následná ekonomická podpora tomuto regionu. Obama na takový scénář nechce přistoupit. Možná mu ale nic jiného nezbude.