Grónsko – ve vzduchu prý visí sama existence NATO

Válka na Ukrajině v podání ruského přepadení této země byla dlouho vnímána jako „tmel“ NATO. S požadavkem Donalda Trumpa na převzetí Grónska je NATO náhle „v troskách“ a pokud USA obsadí Grónsko propukne válka.

Donald Trump dokázal za rok od své inaugurace na druhé období svého mandátu zcela přepsat světové trendy. Z neschopné „Ameriky“ pod bývalou administrativou Joea Bidena vytvořil opět zdání toho, že jsou USA „četníkem světa“. A zejména evropští politici na čele s Francií, Německem i Velkou Británií jsou náhle „v šoku“. V Dánsku, které se o „svůj“ ostrov staralo prostřednictvím samosprávy Grónska, se náhle ozývají hlasy, že by Dánsko přišlo o 98 % svého území a že pokud USA obsadí Grónsko, vypukne válka. Dánský poslanec Rasmus Jarlov prohlásil, že pokud Spojené státy zahájí invazi do Grónska, propukne válka, protože Dánsko bude ostrov bránit. Uvedl to s tím, že Kodaň má povinnost bránit své území a desítky tisíc Gróňanů, kteří na ostrově žijí. Jarlov to uvedl v rozhovoru pro americkou stanici CNN.

Obávám se, že by Dánsku ve válce s USA NATO nepomohlo. Mimochodem, ihned, jak Trump oznámil cla proti osmi státům, které „zdržují“ předání Grónska do správy USA, a bylo tam i Německo, byly podle kusých zpráv němečtí vojáci (bylo jich asi 15) z Grónska staženi. Německo jako první z evropských zemí, které poslaly své vojenské jednotky do Grónska, v neděli stáhlo 15 vojáků ze země. Podle vedení bylo důvodem dokončení průzkumu. Odborníci ale spekulují o možné reakci na nová cla, kterými několika evropským státům pohrozil americký prezident Donald Trump.

Právě tak se chovají evropské státy i v největší válce na evropském území od konce druhé světové války – na Ukrajině. Státy jako Francie či Velká Británie oznamují, kolik že vojáků NATO na Ukrajinu pošle „po uzavření mírové dohody“, ale nic se samozřejmě neděje. Rusko žádnou dohodu s tímto bodem samozřejmě nepodepíše a pokračuje tak naprostá vojenská převaha Ruska, které se soustředilo na likvidaci ukrajinské energetiky. Kvůli ruským útokům jsou dnes statisíce ukrajinských rodin bez elektřiny a tepla. Po posledním mohutném ruském útoku na Kyjev je milion domácností bez elektrické energie, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Život ve městě se změnil v trýzeň: v lednu metropoli opustilo kolem 600 tisíc lidí, upozornil starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Kritická situace se nevyhýbá nikomu – bez dodávek elektřiny, tepla i vody je i budova ukrajinského parlamentu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že Ukrajina potřebuje naléhavou pomoc v energetice a protivzdušné obraně.

Poté, co se kolem konce roku 2025 stále častěji psalo o „nadějných vyhlídkách na konec války na Ukrajině“, je opět „ticho po pěšině“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl zajet na ekonomické fórum do Davosu k jednání s Donaldem Trumpem, ale cestu zatím zrušil. Přijel by jenom tehdy, pokud by s ním Trump podepsal dohodu o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Ale to se prý nechystá. Zato se rozjela akce „Mírová rada“ pod vůdcovstvím USA, do které už se přihlásilo „Orbánovo“ Maďarsko, „komunistický“ Vietnam, nyní i „Lukašenkovo“ Bělorusko, o členství má údajně zájem i Rusko (“zvažuje“). Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pak Evropě vzkázal, že Krym je pro Rusko to samé, co Grónsko pro USA. Krym je pro bezpečnost Ruska stejně důležitý jako Grónsko pro USA, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský Krym v roce 2014. Šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci v Moskvě zároveň řekl, že Washington ví, že Rusko nemá v plánu převzít nad Grónskem kontrolu.

Jakmile se tedy jeví USA z pohledu Evropy a EU zvláště jako „nespolehlivý“ partner a zaznívají zejména z Francie „tvrdá“ slova na adresu Trumpa, začíná se hovořit o nové vojenské alianci evropských států a Ukrajiny. Spor evropských lídrů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku může podle některých skončit i zánikem Severoatlantické aliance NATO. Část představitelů se domnívá, že Spojené státy americké již nejsou spolehlivým spojencem, a tak je nutné do budoucna vytvořit nová spojenectví. Uvažují například o Ukrajině. Evropští úředníci v zákulisí podle Politico popisují snahy Donalda Trumpa o anexi Grónska za šílené. Předpokládají, že americký prezident po úspěšné vojenské operaci ve Venezuele zůstal ve válečném režimu. Zároveň se domnívají, že si za vyhrožování represivními cly vůči komukoliv, kdo se mu pokusí zabránit v získání arktického ostrova, zaslouží nejtvrdší evropskou odpověď. Rozchod je prý nevyhnutelný. Tolik vždy „dobře informované“ Politico. A probudila se i Ursula von der Leyenová a slibuje „obrovské investice v Grónsku“. K tomu bylo nutné vyhrožování ze strany USA anexí Grónska?

Svět se skutečně za rok od nástupu Trumpa do úřadu změnil tak, jak někdy za desetiletí. Obávám se, že USA Grónsko převezmou ať už bude Evropa či EU speciálně protestovat. Řada států EU prostě nebude mít zájem o válku s USA a žádné jednotné stanovisko nebude podobně jako není jednotné stanovisko EU k válce na Ukrajině. A „proruské“ státy EU budou „překvapivě“ i „proamerické“. A to jsme ještě vůbec „nezabrousili“ na Blízký východ, kde to po americkém „řádění“ vypadá velmi podobně, pouze se Izrael snaží být hodným spojencem i když se v Gaze i třeba v Sýrii dějí masakry odpůrců islamistů. USA jsou dnes skutečně opět jedničkou mezi velmocemi, co se „akční“ povahy týče. Zato Čína pracuje mnohem méně pro titulky novin, zato s mnohem větších vytrvalostí na ovládnutí světa, kterému se kdysi říkávalo „rozvojový“ a kam možná bude za „chvilku“ patřit i zchudlá Evropa.