Exprezident Klaus o Evropském parlamentu

Pod titulkem „V eurovolbách kandidují druhořadí politici, říká Klaus pro LN“ se exprezident Václav Klaus vyjadřuje s despektem o kandidátech stran a hnutí do Evropského parlamentu.  Má či nemá pravdu?

„K významu Evropského parlamentu jsem velmi skeptický. Většinou je to odkladiště druhořadých politiků, pro které není dostatečná role doma,“ říká známý euroskeptik Klaus v exkluzivním rozhovoru pro LN. Kriticky se k názoru bývalého prezidenta vyjádřili stávající politici, Andrejem Babišem počínaje, Petrem Fialou a Ivanem Bartošem konče. Bartoš dokonce považuje eurovolby za „jedny z  nejdůležitějších“.

Nejprve k významu Evropského parlamentu.  Měla by to být vážená platforma názorů poslanců ze všech evropských států. Zdůrazňuji slůvko „měla“. V reálných podmínkách pravidel EU však Evropský parlament představuje jen jakousi platformu na vyřizování si různých „účtů“.  Stále je totiž i přes platnost tak zvané Lisabonské smlouvy nutné u nejpodstatnějších věcí souhlas Evropské rady, tj. stanovisko premiérů a prezidentů evropských států.  Velmi často slýcháme z Bruselu či Štrasburku, že Evropský parlament přijal tu či onu rezoluci, ale že je pro Evropskou komisi, tj. evropskou vládu, právně nezávazná.

Evropský parlament se například vyjádřil ke stavu právního státu v Maďarsku a navrhl, aby byl s Maďarskem zahájen proces kvůli nedodržování norem právního státu.  I čeští europoslanci se k rezoluci Evropského parlamentu stavěli kriticky, naštěstí všichni vědí, že k zahájení takového procesu je ještě dlouhá cesta a že stanovisko parlamentu je právně nezávazné.

Z pohledu českých snah o zamezení „dvojí kvality potravin“ se nyní objevila informace o tom, že „západní státy“ blokují snahu české eurokomisařky Věry Jourové, která s politikou „dvojí kvality“ přišla a dokonce přesvědčila předsedu Evropské komise Jeana- Claude Junckera , který v nějakém svém projevu téma „dvojí kvality“ označil za velmi důležité. Nyní se ukazuje, že tato česká iniciativa skončí „pod stolem“ a do voleb v květnu už zřejmě parlament nic důležitého v tomto směru nepřijme. Stejně by to ale bylo zřejmě opět jenom doporučení bez právní závaznosti.

Problém posílání druhořadých politiků do Evropského parlamentu je tak v zásadě závislý na tom, že toto těleso je samo o sobě druhořadé svým postavením v dělbě moci. Teprve úplná federalizace EU by zřejmě vedla k posílení jeho role, federalizaci EU si však dnes velká část států EU nepřeje.  Pokud se hovoří o „reformách EU“, spíše se jedná o snahu některých států potlačit nadnárodní roli EU a vrátit kompetence a pravomoci EU zpět národním státům.

Druhořadí a málo úspěšní politici proto kandidují do Evropského parlamentu proto, že toto těleso je z principu současné dělby moci málo významné a mnohem důležitější je mít „svého“ člověka v exekutivě EU, tj. Evropské komisi.