EU trvá na nedohodě s Velkou Británií

Nic nedokumentuje lépe „rovnoprávné“ postavení zbylé sedmadvacítky a Velké Británie než neustálé odmítání otevřít znovu dohodu o vystoupení Británie z EU, kterou britští poslanci zamítli. EU se přitom ani nezačervená.

Poté, co britská poslanecká sněmovna odmítla text dohody vyjednané mezi Velkou Británií a EU za aktivní účasti premiérky Theresy Mayové, byly poslanecké sněmovně Velké Británie předloženy návrhy na dodatky k této smlouvě. Z nich uspěly pouze dva, a to návrh na změnu tak zvané „irské pojistky“. Dalším přijatým dodatkem byl společný návrh poslanců za konzervativní stranu a labouristy o tom, že by se neměl odchod Británie z EU uskutečnit bez dohody a navrženého rámce budoucích vztahů. Naopak byly zamítnuty návrhy na odklad odchodu Británie z EU i návrh na to, aby se britská vláda zavázala, že nedojde k brexitu bez dohody.

K problému otevření „irské pojistky“ se po hlasování v britském parlamentu vyjádřil mluvčí předsedy Evropské rady Donalda Tuska. Tuskův mluvčí zopakoval postoj unie, koordinovaný po hlasování britské sněmovny s 27 hlavními městy, že „rozvodová dohoda” zůstává nejlepší a také jedinou cestou, jak zajistit spořádaný odchod Británie z evropského bloku. „Pojistka je součástí dohody o vystoupení a dohoda o vystoupení není otevřena novému vyjednávání,” uvedl mluvčí Preben Aaman. Připomněl závěry prosincového summitu EU, které jsou podle něj v tomto ohledu zcela jasné.

I irská vláda odmítá opětovné jednání o tak zvané „irské pojistce“. Proto je nanejvýš potřebné jasně definovat, co tak zvaná „irská pojistka" vlastně znamená.  Nejprve se totiž jednalo naprosto vážně o tom, že vznikne celní hranice mezi Irským ostrovem a hlavním britským ostrovem s Anglií, Skotskem a Walesem. To samozřejmě řada britských politiků odmítala s tím, že by to byl návod na odtržení severoirské provincie Ulster od Británie. Proto se nakonec v textu dohody objevilo přechodné období, v němž by celá Velká Británie byla v celní unii s EU. Tak zvaná „irská pojistka“ tak neznamená nic méně a nic více, že by Británie zůstala i po Brexitu součástí celní unie s EU a navíc by na pravidla celní unie neměla vlastně vůbec žádný vliv, protože by už o pravidlech celní unie nerozhodovala. Proto byla dohoda mezi EU a Británií odmítnuta v britském parlamentu s tak drtivou většinou, když se proti ní postavila i třetina poslanců vládní konzervativní strany.

Hranice na Irském ostrově je téma, které se vrací do hry v souvislosti s bojem Irské republikánské armády za připojení Ulsteru k Irsku.  Teror v Ulsteru na dlouhá léta skončil a toto téma je znovu ve hře po nedávném výbuchu nálože v zaparkovaném autě, který se naštěstí obešel bez zranění osob.  Zdá se, že bývalá IRA má eminentní zájem na tom, aby Británie nezískala nad Ulsterem plnou suverenitu po odchodu z EU.  „Irská pojistka“ tak není nic jiného než prosazení politiky irské vlády v Dublinu na sjednocení Irska v budoucnosti.  Británie by nezískala opětovnou suverenitu nad celým svým územím a „pojistka“ je způsob, jak by EU i po brexitu zásadním způsobem ovlivňovala britskou vnitřní i zahraniční politiku.

Není proto vůbec vyloučené, že Británie odejde z EU bez dohody s EU, tj. mezi EU a Británií vznikne normální celní hranice, na které se bude zboží proclívat. To je vlastně jenom logistický problém, žádná katastrofa. Proto také přibývá podpora odchodu z EU bez dohody. Stane-li se to, bude to dokladem chybné politiky EU ovládané Německem a Francií.