EET v Evropě

V souvislosti se spuštěním EET v obchodech je zajímavé porovnat dostupné údaje o této technologii v celé Evropě. EET frčí na východě a jihu, nedaří se jí na západě a severu.

Známe to z médií. Podle Andreje Babiše je EET v celé Evropě a měla už být u nás dávno, podle Miroslava Kalouska je EET „chorvatský model“.   Z průzkumu na internetu jsem se dopídil k následujícímu dělení států na ty, co mají EET a na ty co nemají.

Itálie	Německo
Maďarsko	Francie
Slovensko
Chorvatsko	Holandsko
Polsko	Lucembursko
Belgie	Španělsko
Litva	Portugalsko
Malta	Švýcarsko
Švédsko	Norsko
Rumunsko	Lotyšsko
Bulharsko	Estonsko
Řecko	Finsko
Kypr	Dánsko
Slovinsko	Andora
Česko	Rakousko

Rakousko se podle stejného zdroje k zavedení EET v jisté formě chystá.

Možná, že vůbec není náhodou, že klasické evropské západní státy s EET nezačaly. V Německu či Velké Británii existují zřejmě jiné způsoby jak na poctivost prodejců dohlédnout a zřejmě tam i panuje mezi podnikateli jiný mrav.  V té polovině, která EET zavedla, je 9 států bývalého východního bloku, čtyři státy jihovýchodní Evropy, z nichž zejména Řecko a Itálie jsou finančně silně nestabilními. Pouze dva státy patří ke klasickému Západu (Belgie, Švédsko).

Zařazení Česka do zemí s EET vypovídá o tom, že mentálně jsme na tom stále tak, jak před třiceti lety. Trošku švindlujeme, trošku závidíme.  O tom, že by EET mělo v naší republice nastavit „férové podmínky“ se díky naší povaze neustálých kverulantů sotva podaří veřejnost přesvědčit.  Zda-li  EET přinese 18 miliard korun na vyšší DPH, osobně pochybuji, nicméně nechám se překvapit. Existuje zatím jedna otázka. Zda EET přežije příští volby podobně jako poplatky u lékaře. A tam jsem viděl smysl mnohem větší než u EET.