Dostala Merkelová zlo k moci?

Jistý pan Lagerfeld - údajná ikona návrhářského průmyslu – spílá Angele Merkelové, že kvůli přijímání uprchlíků dostala k moci „zlo“ – Alternativu pro Německo (AfD). Kdyby to bylo tak jednoduché!

Karl Lagerfeld spojuje vzestup AfD a její posílení na celoněmecké úrovni s přijetím milionu uprchlíků.

„Měla zapotřebí říci, že je potřeba přijmout milión migrantů? Není možné zapomenout na minulost Německa. Nenávidím Merkelovou za to, že na to zapomněla,” řekl Lagerfeld. Kancléřka podle něj „jako dcera pastora” chtěla napravit zlo, které Německo páchalo po roce 1933. „Paradoxem je, že dostala zlo k moci,“ řekl Lagerfeld.

Podle Lagerfelda jsou poslanci za AfD „neonacisté“ a jejich vzestup přičítá právě rozhodnutí Angele Merkelové přijmout uprchlíky ze Sýrie. Nakonec se ukázalo, že „Syřanů“ byla v celkovém počtu asi třetina. Lagerfeld navíc viní migranty z toho, že jsou to „nepřátelé Židů“.  V Německu skutečně došlo k neshodám mezi migranty (muslimy) a Židy v případech, že Židé měli významné doplňky, které je jako příslušníky židovské komunity identifikovaly.

Názor, že otevřením Německa pro migranty chtěla německá kancléřka „napravit zlo“ páchané nacisty v Německu po uchopení moci v roce 1933, není ojedinělý.  Domnívám se, že takto německá kancléřka ani její vláda neuvažovala.  Migrační krize z léta 2015 se odehrávala na pozadí selhání ochrany Schengenského prostoru na hranicích mezi Tureckem a Řeckem. Statisícům migrantů bylo umožněno pohybovat se po Evropě, aniž by měli víza a osobní doklady a hlavním důvodem migrační laviny tak byla absolutní nečinnost Řecka.  Navíc, právě v létě 2015 vrcholila jednání o podpoře řecké ekonomiky Evropskou centrální bankou a tato jednání vůbec nedala ilegální migraci a řecké dluhy do souvislostí (například tím, že Řecko bude plnit povinnosti státu na Schengenské hranici). V jednu chvíli tak na území několika států Evropy tak zvané balkánské trasy (Řecko, státy na území bývalé Jugoslávie, Maďarsko, Rakousko a Německo) bylo několik set tisíc lidí v pohybu. Dokonce se pro ně zřizovaly speciální autobusové linky.  Prohlášení německé kancléřky o tom, že žádný uprchlík ze Sýrie nebude v Německu odmítnut, lze chápat jako gesto dobré vůle. Jak to ale obvykle s gesty končí, víme.  „Syřanů“ z Iráku, Afghánistánu a dalších zemí bylo nakonec více než skutečných uprchlíků ze Sýrie z území zmítaném válkou s Islámským státem.  Přerušení „balkánské trasy“ pak bylo dílem rozhodnutí maďarské vlády, kterému se „přizpůsobily“ i další státy na této trase.

Nicméně, jednoduché rovnítko mezi migranty a úspěchem AfD ve volbách, nelze položit.  A jako velmi pejorativní a mylné považuji i Lagerfeldovo označení poslanců AfD jako „neonacisté“.  AfD vznikla ještě před migrační krizí jako politická platforma proti dalšímu posilování evropské integrace, což byla a je dlouhodobá vize německé zahraniční politiky. Důsledky migrace, tj. příchodu více než milionu migrantů převážně z muslimských zemí, pak jen akcelerovaly společenské změny v Německu a způsobily mimo jiné odklon části voličů jak od CDU/CSU, tak zejména od německé SPD a výrazné posílení AfD.  Podobně se pak migrace promítla i do výsledků dalších voleb, jak v Rakousku, Maďarsku, ale i v Itálii a částečně i ve Francii.

Merkelová svou vstřícností z léta 2015 sice napáchala hodně škody, nicméně hlavním důvodem krize EU a vzestupu AfD je celková politika Německa a Francie ve snahách o další a další posilování integrace EU. Nazývat kritiky této politiky „neonacisty“ je sice možné, nicméně stejně nepřesné jako  hovořit o naší SPD jako o „extremistické“ straně.  Právě neochota změnit politický kurs a další a další horování pro posilování integrace EU je vodou na mlýn „extremistům“ ve všech zemích EU.  Problém ilegální migrace jen prohloubil  odpor části veřejnosti k této politice a nahrál stranám, které proti této politice vystupují.