Demokratický blok - příliš pozdě

Často se tvrdí, že radši pozdě než nikdy. V případě poražené pravice je vytvoření tak zvaného Demokratického bloku bezmála měsíc od voleb jen dokladem toho, že si jednotlivé strany uvědomily svou skutečnou „sílu“ pozdě.

Petr Fiala, který oznámil kandidaturu na předsedu poslanecké sněmovny, využil vytvoření Demokratického bloku (DB) k tomu, aby z kandidatury vycouval. Ten návrh neměl od počátku šanci na úspěch, a proto musel nutně skončit do ztracena. Mnohem více otázek však vytvoření Demokratického bloku přináší, než na které tento blok odpovídá.

Na prvním místě bych tu zmínil naprosto nezbytnou integraci pravice. ODS omámena prvním úspěchem toho, že skončila druhá v pořadí stran, těsně po volbách hovořila o tom, že je na tuto integraci „dost času“ a není na pořadu dne. Za čtrnáct dní je všechno jinak. Společné hlasování, jak si předsedové stran tvořících DB při sestavování orgánů sněmovny slíbili, je ale všechno jiné než zárodek možné integrace.

DB obsahuje jednu stranu, která do něho z pohledu možné integrace pravice, absolutně nepasuje, a to KDU-ČSL. Je pozoruhodné, že se lidovci přidali k tomuto seskupení a zdánlivě tak naznačují ochotu v nové poslanecké sněmovně spolupracovat spíše s pravicovými stranami. Neměli bychom ale zapomínat na lidovecký pokus o dvoukoalici se STAN. Pavel Bělobrádek a Jan Farský se sice mezitím stačili obvinit z podrazu a lží, nicméně se k DB přihlásili.

Tomio Okamura využil první příležitosti a hned si do DB „rýpl“, že je to „Kalouskův projekt“. Protože Miroslav Kalousek velmi rychle po oznámení volebních výsledků přišel s návrhem na integraci pravice, může se to tak jevit. Tou stranou, která ale z mého pohledu nejvíce riskuje, je ODS. Pokud se totiž DB rozpadne díky partikulárním zájmům svých členů, bude to další neúspěšné počínání vedení ODS. V tom se významně liší Miroslav Kalousek od Petra Fialy. Kalousek ihned po volbách pochopil, že šanci na částečný úspěch má společný postup. Nicméně, byl v pozici velmi oslabeného vůdce. Právě relativní úspěch ODS postavil do vůdčí role Petra Fialu, který se ale naprosto chybně opájel „úspěchem“ - ODS získala dvouciferný volební výsledek - ale teprve po měsíci od voleb pochopil, že síla ODS je nedostatečná dokonce i k tomu, aby mohl pro ODS požadovat nějaký zajímavý poslanecký výbor.  Nyní tedy DB ústy Petra Fialy požaduje 2 místopředsedy sněmovny a 7 předsedů sněmovních výborů.

Jaroslav Faltýnek, hlavní vyjednávač za hnutí ANO, zhodnotil návrh DB jako „nedemokratický“, protože si nárokuje o tři výbory více, než odpovídá volebnímu výsledku v něm zastoupených stran. Přesto naznačil ochotu s DB jednat a nabídl mu vybrat si předsednictví ze šesti dosud neobsazených výborů. Bezpečnostní výbor už je slíben SPD a tato strana zřejmě získá i výbor hospodářský. Jasně se tak ukazuje, že akceptovat volební výsledek trvalo středopravicovým stranám téměř měsíc. Mezitím už jednání hnutí ANO s ostatními stranami postoupilo k rozdělení důležitých výborů a DB tak zřejmě nezíská ty, které požaduje. Opět se ukazuje, jak falešná je rétorika (například lidovců), kteří ANO kritizují za „neaktivitu“ a přitom neberou vůbec na vědomí, že je vlastně již všechno podstatné mezi stranami, které chtějí podpořit Radka Vondráčka do čela sněmovny, dohodnuto.

Co se nové vlády týče, zatím se převážně diskutuje v rovině toho, že první menšinová vláda Andreje Babiše nezíská důvěru poslanecké sněmovny. Přitom čas pracuje právě a jenom k tomu, aby Babišova vláda důvěru získala, dokonce už při prvním pokusu. Neměli bychom totiž zapomínat, že se neúprosně blíží datum prezidentských voleb a zájmové skupiny, které již dnes podporují vznik Babišovy vlády, se nechtějí spoléhat na to, že se Miloši Zemanovi podaří obhájit prezidentský úřad. Proto jako velmi pravděpodobné vidím, že první pokus o důvěru může nakonec pro Babiše dopadnout dobře. Eventualitou by bylo to, že by se o vyslovení důvěry Babišově vládě jednalo co nejdříve po ustavení sněmovny, aby případný první neúspěch mohl ještě Miloš Zeman kompenzovat tím, že jmenuje premiérem Babiše i po druhé ještě před Vánoci.

Někteří komentátoři navíc očekávají, že se za zády první - menšinové vlády - připravuje půda pro vznik většinové vlády na půdorysu ANO, ČSSD a KDU-ČSL. To by se teoreticky mohlo podařit, protože u ČSSD proběhne již v únoru 2018 sjezd, který by mohl o účasti ČSSD v Babišově „druhé“ vládě rozhodnout. A ani lidovci by se takové variantě nebránili, protože mají zatím jednoho člověka, senátora Jiřího Čunka, který tuto variantu doporučuje a v únoru již může mít Čunek za sebou celou KDU-ČSL. Ostatně, jednou už to dokázal, když převzal lidovce po sesazení Kalouska v roce 2006.

Tak nebo tak - vypadá to na to, že ODS z DB nevytěží vůbec nic. Je to škoda, ale na druhou stranu i poučení. Když strana jako ODS získá i dvouciferný volební výsledek kolem 12%, je to stále jenom volební porážka. A ještě jedno poučení z povolební situace by si ODS měla vzít k srdci. I slušný lídr se musí chtě nechtě naučit přijímat rozhodnutí, která nejdou dohromady s morálními „standardy“. Pokud to neudělá, najdou se jiní a třeba i z toho tak zvaného Demokratického bloku.