Demiurg Zeman

Nedávno použil prezident Miloš Zeman slovo demiurg při nějakém komentáři. Potom se vyjádřil k tak zvanému inkluzivnímu vzdělávání a nastal poprask.

Demiurg je podle slovníku cizích slov „starořecký řemeslník; ideální tvůrčí princip, stvořitel světa i jeho řádu“.  Přiznám se bez mučení, význam slova demiurg jsem netušil ani přibližně a tak jsem se skutečně musel podívat do slovníku, abych pochopil, co tím Zeman myslel.  A s údivem zjišťuji, že českým politickým „demiurgem“, který se ke všemu „moudře“ vyjadřuje, nemá rád ty, co s ním nesouhlasí a snese vedle sebe jen „ovčáčky, čtveráčky“, je právě náš pan prezident.

Neuplynul snad ještě ani týden od doby, co jsem zájem médií o kancléře Mynáře označil za „náhradní“ místo jeho chlebodárce. A také jsem vyjádřil přesvědčení, že to Zeman „dá do pořádku“. Svým vystoupením proti společnému vzdělávání zdravých a tělesně postižených dětí se stal Zeman opět středobodem zájmu. On se zřetelně řídí heslem, že „není důležité, aby se o mně hovořilo dobře, ale je důležité, aby se hovořilo“.

Jako vždy zahaluje jeho tiskový mluvčí jeho výrok do mlžného oparu, údajně prý chtěl „vyvolat diskusi“ a podle mluvčího je poprask kolem jeho výroku „skandální“. Svatá prostoto. Je skutečně těžké být mluvčím člověka takového typu.  Neobratné pokusy vybruslit z průšvihů svého chlebodárce jsou už víc než směšné, jsou blbé.