Čtyři scénáře konce války pro Ukrajinu podle CNN

Podle CNN Prima NEWS existují čtyři scénáře konce války na Ukrajině. Není to pro Ukrajinu vůbec příznivé, a to i v případě, který tato stanice považuje za „přijatelný“.

Před volbami se v médiích stranících demokratům líčil Donald Trump jako nebezpečí pro přežití Ukrajiny. Nyní došlo k obratu o 180 stupňů a Trump je líčen jako jediný, kdo může Ukrajinu zachránit. Velmi na něj spoléhá i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. CNN Prima News představila čtyři scénáře konce války na Ukrajině tak, jak to vidí experti v britském deníku The Times.

1) Porážka Ukrajiny.

USA přestanou dodávat zbraně a Ukrajina bude celá okupována Ruskem. To by mohlo vést k vojenskému kolapsu Ukrajiny, odchodu milionů uprchlíků a tisíce lidí by skončily za zdmi ruských pracovních táborů. Mezitím by NATO čelilo perspektivě ruské expanze a kremelských tanků blížících se k polským hranicím. Deník The Times však podotkl, že si Trump dá pozor, aby tento katastrofický výsledek nepřipustil.

Trump si sice může dávat pozor, rozhodující však bude ochota Ruska se s Trumpem bavit jinak než z pozice vítěze. Tento scénář by bylo navíc nutné doplnit o možnou další eskalaci napětí mezi Ruskem a USA. Tomu se údajně chce Trump vyhnout a tlačí na mírové urovnání konfliktu. Může to proto vypadat jako porážka, ale budeme se tvářit, že je to v zájmu míru ve světě.

2) Špatný mír

Druhý scénář, charakterizovaný jako špatný mír, je téměř stejně bezútěšný jako ten první. Bez podpory USA by Ukrajina mohla být nucena kapitulovat a přijmout vnucenou mírovou dohodu: To by mohlo vést k rozdělení země a nastolení proruské vlády v Kyjevě.

Tento scénář by sice ponechal Ukrajinu jako stát , ale zbavil by ji všech bezpečnostních záruk ze strany Západu a USA zvláště. To by zřejmě fungovalo jenom tehdy, kdyby byla na Ukrajině ustavena vláda podle gustu Ruska. Vždyť nejen Zelenskyj nechce jednat s Putinem, ale i Rusko nechce jednat se Zelenským.

3) Příměří

Třetí scénář počítá s příměřím. Pokud by bylo součástí přechodné fáze vedoucí k mírové dohodě a ukončení války, mohlo by přinést regionální stabilitu a zajistit přežití Ukrajiny s pomocí ekonomických a bezpečnostních záruk.

The Times se odvolávají na slova nového ministra zahraničí USA Marca Rubia - „Budeme se angažovat v tom, aby to skončilo způsobem, který bude udržitelný, což znamená, že nechceme, aby konflikt pouze skončil a pak se za dva, tři nebo čtyři roky znovu rozhořel,“ řekl Rubio. Ano , to by mohlo mít smysl, pokud by Rusko naopak dostalo nabídku, která se neodmítá. Tím by mohl být požadavek Ruska na úplné stažení všech sankcí ze strany USA i EU a žádné „mírové jednotky“ na Ukrajině. Samozřejmě, Rusko by požadovalo Ukrajinu mimo NATO.

4) Vyjednané urovnání

Čtvrtý scénář počítá s vyjednaným urovnáním. S podporou USA by Ukrajina mohla vyjednávat z pozice síly, což by vedlo k dohodě, která by zaručila její suverenitu a ekonomickou životaschopnost spolu s bezpečnostními opatřeními na ochranu před ruskou agresí.

V podstatě platí to, co v případě příměří. Pokud by toto „urovnání“ mělo být za cenu územních ztrát Ukrajiny, jak The Times spekuluje, vyžadovalo by to ze strany Ruska souhlas s bezpečnostními zárukami USA pro Ukrajinu. Členství Ukrajiny v NATO je opět zřejmě mimo hru.

Pokud se podíváme na všechny čtyři scénáře, lze konstatovat, že vlastně všechny počítají se ztrátou území Ukrajiny ve prospěch Ruska. Porážka a špatný mír by de facto znamenaly začlenění Ukrajiny zcela do sféry ruského vlivu. Příměří s následným mírem by vedlo ke ztrátě asi 18-20 % ukrajinského území ve prospěch Ruska a zřejmě by Ukrajina zůstala mimo NATO s jistými zárukami od USA. To není opět žádná výhra a sotva by to vedlo k posílení „východního křídla“ NATO.

V podstatě souhlasím s tím, co o situaci na Ukrajině prohlásil Trump už opět v prezidentské funkci. Rusku nemělo být podle Trumpa umožněno na Ukrajinu zaútočit, tj. mělo se s Ruskem o jeho požadavcích jednat, protože útokem na Ukrajinu si Rusko zajistilo výhody okupace značné části ukrajinského území, kterého se nebude chtít v žádném případě vzdát.

Všechny scénáře jsou tak pro Ukrajinu devastující. Trumpův požadavek dodávek surovin z Ukrajiny do USA naráží na to, že tyto suroviny leží buď na Ruskem okupovaném území nebo blízko něho. Z tohoto pohledu se proto jeví ruská agrese i jako snaha podmanit si území s dalším nerostným bohatstvím. Trump také hovoří o pokračujících telefonických konzultacích s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Rusko tyto konzultace „ani nepotvrzuje, ani nevyvrací“.

Považuji proto situaci Ukrajiny za velmi nevýhodnou ve všech ohledech. Spoléhat se na „revoluci“ v Rusku podobné té na konci éry Michaila Gorbačova nelze z mnoha důvodů. Gorbačov „vládl“ zdevastovanému Sovětskému svazu a byl ochoten SSSR rozpustit, respektive byl nucen přihlížet jeho rozpadu. Rusko současnosti není ve stejné situaci a prognózy jeho rychlého rozpadu po zahájení ruské agrese proti Ukrajině nejen že nevyšly, ale jejich nositelé zmlkli. Trumpova pozice je velmi nesnadná. V zásadě nemá žádnou páku na to, aby Rusko donutil k míru dle požadavků Ukrajiny. A když jeho ministr zahraničí Marco Rubio hovoří o nutnosti ústupků obou stran, dostáváme se do jednoho z výše uvedených scénářů konce války.