ČSSD v koncích - trapná (ne)kulturní záležitost

Podle Josefa Chvojky, předsedy poslaneckého klubu ČSSD, by měla ČSSD sebrat zbytky „hrdosti“ a z vlády odejít. ČSSD si však všechny problémy zavinila sama vstupem do vlády a poznáním, že jí to v očích voličů nepomohlo.

Vstup ČSSD do vlády byl jednoznačně politický kalkul. Po naprosto zpackaných volbách do sněmovny v roce 2017, v níž antibabišovská ČSSD dostala tvrdé k.o., vsadil nový lídr Jan Hamáček na vstup do koalice s ANO. Jeho partaj před volbami 2017 ale prostřednictvím ministra vnitra Milana Chovance rozjela velkou akci „trestně stíhaný Andrej Babiš“ a doufala, že jí za tento krok voliči podrží. Nejen že nepodrželi, většinově od ní dokonce utekli a velká část přímo ke hnutí ANO. Tak o tom alespoň svědčí sociologické průzkumy.

Akce Čapí hnízdo byla započata investigativci  a pokračovala anonymním udáním na Andreje Babiše na podezření ze spáchání dotačního podvodu. Babiš byl sněmovnou zbaven poslanecké imunity, pak byl obviněn, spolu s ním dalších devět „spolupachatelů“ a vyšetřován.  Po opětovném získání imunity svým zvolením do sněmovny po volbách 2017 byl opět sněmovnou imunity zbaven. Všichni obvinění podali žádost o zastavení stíhání a čtyřem z nich státní žalobce vyhověl - mimo jiné předsedovi poslaneckého klubu ANO Jaroslavu Faltýnkovi. Z devíti „spolupachatelů“ tak zbylo pět. Poté, co policie ukončila vyšetřování a navrhla obžalobu, došlo k výměně na postu ministra spravedlnosti a jmenování Marie Benešové novou ministryní vnitra rozbouřilo antibabišovskou frontu a vedlo k zatím největší polistopadovou demonstrací na Letné.

Všichni obvinění v kauze Čapí hnízdo podali opět žádost o ukončení trestního stíhání a tuto žádost nyní opět státní zástupce posuzuje. Neumím si dost dobře představit, kdyby rozhodl tak, že všem obviněným vyhoví, nicméně vyloučeno to samozřejmě není. Pak by zřejmě následovala další Letná za „obrodu státního zastupitelství“, i když nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman tvrdí, že je tu vše o.k.

Současně se s pomocí horlivých protikorupčních bojovníků z Česka podařilo prosadit nové nařízení Evropské komise, které redefinuje střet zájmů pro politiky států EU. Střet zájmů je tu popsán tak, že lze jen velmi těžko nalézt aktivního politika, který by alespoň jednomu parametru „střetu zájmů“ nevyhovoval. Babiš byl v době vlády Bohuslava Sobotky donucen naplnit sněmovnou přijatý Lex Babiš, který mu nařizoval předat výkon nad holdingem Agrofert do svěřenského fondu. Na chvilku řeči o střetu zájmů pominuly, aby se nanovo rozjely nyní. Velmi aktivně se o to zasloužil zejména Ivan Bartoš z Pirátů. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura v ČT24 před hlasováním o nedůvěře vládě sdělil, že si Babiš klidně mohl Agrofert ponechat, ale nežádat o dotace. Lex Babiš tedy nebyl myšlen vážně a Babiš, který se mu podřídil tak, aby splnil české zákonné požadavky, je stále dle Stanjury  „ ve střetu zájmů“? Jen na okraj, o tak zvané „nárokové“ dotace se de facto ani nežádá, ale jsou firmám propláceny na základě schválených dotačních kvót na hektar zemědělské půdy či na kus hospodářského zvířectva.  V jakém „střetu zájmů“ jsou správci svěřenského fondu, když tyto platby požadují, zatím nikdo nesdělil.

ČSSD tedy rozjela antibabišismus ve velkém, po ní převzali rétoriku antibabišismu dnešní opoziční strany a vystačí si s ní dodnes. Hlasování o nedůvěře vládě mělo z hlediska opozice jediné pozitivum. ČSSD se totálně rozklepala kolena a předvedla týden neuvěřitelných přemetů a veletočů od „jdeme z vlády“ až po „rádi ve vládě zůstaneme“. Kauza (ne)odvolání ministra kultury Antonína Staňka je opět příkladem naprosto břídilské politiky Jana Hamáčka a jeho soudruhů. Hamáček nejprve ministra hájí, pak otáčí a chce ho vyměnit (když se ozvala umělecká fronta hájící odvolaného ředitele Národní galerie) a navrhuje na tento post svého souputníka ze současného vedení ČSSD. Ten navíc je znám tím, že tvrdě kritizoval účast ČSSD ve vládě, ale náhle by mu v ní bylo dobře?

Jestliže si tedy ČSSD zachová „zbytky hrdosti“ a odejde z vlády, bude následovat rekonstrukce vlády (to už naznačil prezident Miloš Zeman) a vláda získá nového otevřeného spojence - SPD. Tomio Okamura ostatně tvrdí od počátku, že je pro vládu „odborníků“ s podporou ANO a v takovém případě by SPD vládu podpořila. Správně by sice podle koaliční dohody měl premiér po demisi všech ministrů ČSSD podat demisi a padla by celá vláda, hnutí ANO ale prokáže, že k takovému vývoji nebyl a není žádný důvod, protože „na tahu je prezident“.

ČSSD tak čeká hořký konec ať se zbytky hrdosti nebo bez nich. Staňka, který jistě není žádný kulturní génius, do funkce navrhla sama a místo něj nabízí ještě něco daleko horšího, údajně „čistokrevného politika“, který o kultuře už asi něco slyšel v televizi. ČSSD je v naprosté personální krizi - souhlasím s tím, co prohlásila poslankyně Jana Černochová, a sice že Jana Maláčová, ministryně práce, je hloupá. To je ještě příliš laskavý termín. Vše tedy směřuje ke konci koaličního menšinového kabinetu a je možná správný čas zamyslet se nad tím, zda by se skutečně neměly uskutečnit předčasné volby.