Cesta do hlubin lidské duše-polemika s Jiřím Turnerem

K této úvaze mne přivedl článek pana Jiřího Turnera nazvaný „Cesta do hlubin hlupákovy duše“. Je v něm pozoruhodná víra ve všemocnou vědu a obhajoba ateismu vědou. Věda ale za nic nemůže.

Je mnoho vět, které pan Jiří Turner ve své filipice proti hlupákům (včetně věřících v Boha) zplodil. Jako typický příklad uvedu druhý odstavec jeho článku.

Řeknu bez okolků, že jsem v mládí nahlížel na věřící lidi na jednu stranu jako na takové prosťáčky a na straně druhé jako na vyčůránky, kteří skrze náboženství manipulují s lidmi a zajišťují si pro sebe dobré bydlo, což, ruku na srdce, byl obraz třeba středověkého křesťanství, stejně jako islámu, a to i toho současného. Přiznám se, že tak dodnes nahlížím na ortodoxní věřící, kteří hájí absurdní dogmata a zcela ignorují zcela prokázaná vědecká fakta, třeba evoluci. Posléze jsem se (asi přičiněním Prozřetelnosti) dostal do poměrně úzkého kontaktu s různými kouzelníky a čarodějnicemi a zjistil jsem, že mnou dosud opovrhovaní bigotní věřící byli jen takový odvárek.

A kromě toho smísil mezi hlupáky i ty, kteří věří Vladimiru Putinovi a obecně ruské politice, což vede autora ke „správné kritice současného ruského režimu“. Mimochodem, ne v tak dávné minulosti byla i Evropa pod vlivem křesťanského náboženství, včetně bojů mezi různými frakcemi křesťanské víry, u nás pak husitstvím. Lidé, kteří různé náboženské frakce reprezentovali, byli věřícími a za svou víru byli často ochotni obětovat i svůj život.

Jsem poněkud starší než pan Turner a zažil jsem tak školní výuku v duchu ateismu a propagaci komunistických ideálů. Rodiče nás „chránili“ tím, že nechodili do kostela, ačkoliv naši prarodiče byli vesměs katolického vyznání a vychovávali tak i naše rodiče. Jenže hlásit se ke křesťanství bylo v době mého mládí doslova „o hubu“ a tak na nás plně dopadla školní indoktrinace, že ateismus je pokrokový a odpovídá duchu výchovy socialistického člověka. Jako malý kluk, snad desetiletý, jsem byl jednou u dědy z otcovy strany a něco jsem mu vykládal, co nám říkala soudružka učitelka. A můj děda se mě zeptal, zda věřím tomu, že se dožiju komunismu. Zaskočilo mě to a fakt si nevzpomínám, co jsem tehdy svému dědovi (mimochodem kulakovi, jehož starší syn, můj strýc, prošel Jáchymovem, protože nechtěl vstoupit do JZD) vlastně řekl.

A už za mého mládí si vzpomínám, že se vyprávělo o velkých stranících (komunistech) „okresního formátu“, kteří po odchodu do důchodu „oprášili“ své křesťanské kořeny, snad aby ulevili své hříšné duši.

Tak, jak šel čas a přinesl okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968, normalizaci Husákovského střihu a „perestrojku“ Michaila Gorbačova u nás zcela rozvrácenou chováním Milouše Jakeše, který se stal generálním tajemníkem KSČ po Husákovi, jsem postupně od ateismu odpadl. Nebyl jsem ale zvyklý od mládí chodit do kostela a spíše než o návratu ke katolickému křesťanství jsem věřil v něco, co nás, lidi, přesahuje.

Ateismus považuji za překonaný dokonce i moderní astronomií a kosmologií. Současná fyzika doslova převrátila filozofii materialismu na ruby. Hmoty, z níž jsme složeni, je totiž v našem nám známém vesmíru sotva několik procent. Současný vesmír má velmi nízkou celkovou hustotu, zhruba 9,9×10-30 gramů na centimetr krychlový. Tato hmota a energie je rozdělena na 74 % temné energie, 22 % chladné temné hmoty a 4 % baryonové (běžné) hmoty.  Rozhodně tak hmota, z níž jsem složeni, je jen nepatrným množstvím celkové energie vesmíru. Kromě toho, moderní astrofyzika operuje s pravděpodobnostmi a od dob Alberta Einsteina navíc s časoprostorem. Čím rychleji se naše hmota ve vesmíru pohybuje, tím pomaleji na této hmotě plyne čas. A jsou i astrofyzikové, kteří tvrdí, že čas jako takový neexistuje, tj. vše se děje jakoby najednou a naše chápání změn jako projevu času je v podstatě iluze. Informace jsou podle moderní astrofyziky ukryty na ploše ohraničující náš vesmír a šíří se rychlostí větší než rychlost světla. I prostor se podle současné astrofyziky vytvořil rychlostí řádově přesahující rychlost světla – tak zvaná teorie inflačního vesmíru.

Srovnávat současné znalosti vědy s tvrzením o tom, že Bůh stvořil svět za pár dní – což je základem židovského a křesťanského názoru na stvoření světa – Genesis – je samozřejmě poplatné „pokrokářství“ za každou cenu a nechápání toho, jak se lidské myšlení měnilo v čase a stále se mění.

Obecně proto považuji článek Jiřího Turnera za projev hluboké omezenosti, pokud považuje miliony lidí za hlupáky jenom proto, že nemyslí jako on. A navíc jsem se vůbec nedotkl i toho, že lidská duše (či mysl) není jen o logice, ale též o citech. Spoustu lidí proto může uspokojovat cit či pocit toho, že patříme do světa, který je možná ze své podstaty nepoznatelný do všech detailů, ale máme v něm budoucnost i na základě toho, v co či čemu věříme. Všichni ostatně víme, že víra dokáže člověka často postavit doslova na nohy, i když má za sebou těžký úraz či nemoc. Každý tak má dle mého soudu právo věřit tomu, co uzná za vhodné a co mu pomáhá překonat těžké chvíle.

A obecně řečeno, hlupáci jsme všichni, pokud tím míníme naše znalosti o světě kolem nás. Nikdo z nás není vševědoucí a všemocný. A pokud je pro miliony lidí takovým vševědoucím a všemocným Bůh, prosím. A nakonec si nemohu neodpustit jednu jízlivou poznámku – i ateisté dokáží být vyčůránci, kteří zneužívají své okolí, pane Turnere. Nemyslíte?