Český zpozdilý mccarthismus (antikomunismus)

Americký senátor Joseph McCarthy se stal „kladivem“ na údajné komunisty ve federálních úřadech v USA po vypuknutí studené války. Byla to jistá obdoba řádění komunistů v sovětské sféře vlivu.

Joseph Raymond McCarthy (14. listopadu 1908 – 2. května 1957) byl americký republikánský politik, senátor za stát Wisconsin od roku 1947 až do své smrti. Během počínající studené války se v americké politice stal hlavním reprezentantem amerického antikomunismu. Byl známý svými tvrzeními o velkém počtu komunistů, špionů a přívrženců Sovětského svazu v americké federální vládě a jinde. Tato jeho taktika a neschopnost svá tvrzení prokázat nakonec vedla k tomu, že mu byla udělena důtka od amerického senátu. Termín mccarthismus, použitý poprvé v roce 1950 v souvislosti s McCartyho praktikami, se brzy rozšířil i na jiné podobné postupy proti komunistům.

Prezident Miloš Zeman navrhnul z moci svého úřadu na novou ombudsmanku poslankyni hnutí ANO Helenu Válkovou. Vzhledem k postavení hnutí ANO v poslanecké sněmovně, která návrhy na ombudsmana schvaluje, se stala samozřejmě velmi „žhavou“ kandidátkou na tento post. V Událostech, komentářích si ji redaktor Michal Kubal pozval do studia spolu se senátorem ODS Milošem Vystrčilem. Rozproudila se poměrně „živá“ debata, v níž Vyskočil obvinil Válkovou ze stranickosti – nadržování Andreji Babišovi. Válková se bránila relativně chabě, takže právě moderátor Kubal vnesl do této debaty ještě jeden „trumf“. Tím bylo členství Válkové v předlistopadové KSČ. Válková použila stejnou taktiku jako Andrej Babiš – není na své členství „pyšná“, ale pokud chtěla za „bolševika“ pracovat v justici, musela členkou KSČ být.

První, koho jsem zaregistroval jako „připomínače“ členství Válkové v KSČ, byla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. V této souvislosti jen připomenu některé komunisty v polistopadových vládách. Byl jím Valtr Komárek, Vladimír Dlouhý (dnešní předseda Hospodářské komory) byl členem KSČ v letech 1978-1989 (dokonce předseda Základní organizace KSČ v Prognostickém ústavu), Miloš Zeman – ten byl v KSČ v roce 1968 a po okupaci Československa státy Varšavské smlouvy na čele se Sovětským svazem byl z KSČ vyloučen. Nelze samozřejmě zapomenout na Pavla Rychetského, který byl v KSČ také v letech 1968/9 a v současnosti vykonává funkci předsedy Ústavního soudu.

Nyní jen poznámka k „nadstranickosti“ ombudsmana či ombudsmanky. Vzhledem k meritu věci – tato pozice se volí poslaneckou sněmovnou – je zřejmé, že bychom od každého zvoleného funkcionáře touto sněmovnou mohli očekávat jistou míru „vděčnosti“ těm, kteří ho či ji volí. Současná ombudsmanka Anna Šabatová byla to funkce zvolena v lednu 2014 tajnou volbou těsnou většinou 85 hlasů ze 168 přítomných poslanců. Ani na této kandidátce tudíž nebyla široká shoda v poslanecké sněmovně. Před volbami 2013 stála za vznikem inciativy „Volím ČSSD. A budu kroužkovat“. Byla její volba do čela Veřejného ochránce práv také zpolitizovaná?  

Zda je Válková vhodnou kandidátkou na ombudsmanku, je věcí názoru. Je jistě kandidátkou nejznámější, senátem navržení kandidáti jsou veřejností v podstatě neznámé osoby. Vzhledem k převaze poslanců hnutí ANO v poslanecké sněmovně má Válková skutečně nejvyšší šance stát se ochráncem práv. Za volbou bude politika, ať se to někomu líbí či nelíbí. Lepší systém než volba poslaneckou sněmovnou ale v parlamentní demokracii neexistuje.