Černošice chtějí po Babišovi 200000 Kč

Poněkud komické prvky má kauza střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, kterou řešil úřad místně příslušný bydlišti premiéra. Podle „dobře informovaných zdrojů“ dostal Babiš pokutu 200000 korun.

Premiér Andrej Babiš se proti rozhodnutí úřadu odvolal a odvolání nyní bude řešit příslušný krajský úřad Středočeského kraje. Černošická radnice řešila podezření o Babišově střetu zájmů od loňského srpna. Tehdy se na ni obrátila protikorupční organizace Transparency International. Podle níž premiér porušuje zákon o střetu zájmů, neboť jako veřejný činitel prostřednictvím Agrofertu vlastní média.

Babiš se brání mimo jiné i tím, že „nechápe“. „Nechápu, jak úředníci, kteří řeší dopravní přestupky, můžou rozhodovat o tak složitém právním problému. Nemají pravdu. Podle právních analýz je všechno podle zákona. A ještě abych uklidnil novináře, stanovisko úřadu se týká jen médií, ničeho jiného,“ poznamenal po lednovém rozhodnutí úřadu Babiš.

Výše uvedené je poměrně bizarní záležitost, v níž Transparency International jakoby „zkouší“, co lze v českém prostředí dosáhnout. Protože není známa plná verze rozhodnutí černošického úřadu, můžeme vlastně jenom spekulovat jak o důvodech, tak i o výši vyměřené pokuty.

Nicméně, každého by mohlo minimálně napadnout, co vyměřená pokuta Babišovi vlastně řeší. Předpokládejme, že by se Babiš neodvolal a zaplatil onu „pokutu“. Dostal by zřejmě nějaký čas, lhůtu, aby svůj „střet zájmů“ vyřešil. Pokud by tak neučinil, hrozila by mu zřejmě další pokuta atd. A to je zřejmě asi tak vše, co by černošický úřad mohl s Babišem „uhrát“.  Sotva totiž může tento úřad Babiše zbavit funkce premiéra.

Co se zveřejňování výsledků přestupkového řízení týče, platí: Výsledek řízení nesmí být sdělován ani tisku (!), a to ani v případě veřejně známých osobností, jak se často stává. Přestupkové řízení je neveřejné (srovnej i § 49 odst. 2 správního řádu), a např. i politik je občanem jako každý jiný, kdy obec není oprávněna sdělovat veřejnosti, zda dostal pokutu, v jaké výši apod. Mluvčí obce může maximálně sdělit, že věc byla postoupena nebo je prověřována či projednávána, a v podrobnostech ať se tisk obrátí na samotného účastníka řízení, nikoliv na obecní úřad, jehož úředníci jsou vázáni mlčenlivostí. Lze použít příměr, že ani samotný novinář by si jistě nepřál, aby byly zveřejňovány jeho přestupkové spisy nebo spisy týkající se například jeho dětí. Totéž platí i u jiných mediálně známých kauz, kdy novináři dotírají na úředníky, tajemníka nebo starostu, chtějí po nich znát odůvodnění jejich kroků, chtějí nahlížet do spisu apod. Novinář nechť je odkázán na účastníka řízení, který má právo dokonce i na výpisy a kopie podkladů ze spisu (viz § 38 odst. 4 správního řádu). Pokud takový účastník dále šíří osobní nebo citlivé údaje, které zná ze spisu nebo z jeho kopií, je to už jeho odpovědnost.

 V případě Babiše lze předpokládat, že on jako účastník řízení výši pokuty neoznámil a novináři tedy museli (jak se píše o několik řádek výše!) spoléhat na „dobře informované zdroje“. I zde proto platí, že se v Česku nic neutají a všechno se nakonec „vykecá“.

Jen mi není příliš jasná role Transparency International a některých českých opozičních stran, které podávají ve věci střetu zájmů jakési „právní analýzy“. Je to jen takové „okopávání kotníků“ mocných spojené s mediálním zájmem, kterým ony organizace prokazují svou „aktivitu“? Jako „bonbónek“ Babišova případu a pokuty z Černošic je totiž přiznání skutečnosti, že přijatý „Lex Babiš“ v českém parlamentu je menší právní síly než nařízení Evropské komise ze srpna 2018. A to se budou snažit zamlžit i  nejhlasitější propagátoři „proevropské politiky“ před blížícími se volbami do Evropského parlamentu.