Brexit: Johnson zvýšil náskok konzervativců v průzkumu

Podle průzkumu organizace YouGov pro The Sunday Times zvýšil svou politikou směřující k odchodu Británie z EU Boris Johnson náskok Konzervativní strany nad Labouristy na 12 procentních bodů.

Podle msn.com se politika britského premiéra Borise Johnsona britským voličům Konzervativní strany líbí a houfně se vracejí k této straně poté, co drtivá porážka Konzervativní strany v eurovolbách vypudila z pozice britské premiérky Theresu Mayovou.

Podle YouGov by nyní získali konzervativci 33%, labouristé 21%, liberální demokraté 19%, Brexit Party 14% a zelení 7%.  Posilují tak i předpovědi konání předčasných voleb ve Velké Británii. Za této konstelace by totiž Konzervativní strana mohla opět získat nadpoloviční většinu v Dolní sněmovně a mohla by utvořit většinovou vládu. Od posledního průzkumu tak podle msn.com vzrostl náskok konzervativců nad labouristy ze tří na 12 procentních bodů.

K tomuto výsledku lze poznamenat jen několik drobností. Liberální média Johnsonovi nepřejí velmi podobně tak, jako nepřejí americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.  Výsledek průzkumu voličských preferencí, tj. výrazný vzestup podpory Johnsona, je naprosto nechtěným důsledkem informační politiky liberálních médií. Britská dávala v posledních týdnech velký prostor zejména těm britským politikům, kteří se vůči Johnsonovi vymezovali zejména v tom, že v žádném případě nechtějí odchod Británie z EU bez dohody. Velmi mnoho se naopak negativně psalo o záměru odchodu Británie z EU bez dohody.

Přesto se občas objevily zprávy, které dávaly Johnsonovi za pravdu. Právě mezi voliči konzervativců totiž průzkumy ukazovaly, že jsou zastánci odchodu Británie ať s dohodou či bez dohody na konci října. A výrazná většina voličů konzervativní strany dokonce souhlasila i s odchodem bez dohody jako preferovanou variantou.

Na skončeném summitu G7 ve Francii získala Johnsonova politika podle očekávání bezvýhradnou podporu amerického prezidenta, který slíbil uzavření „skvělé dohody“ mezi USA a Británií po jejím odchodu z EU. Britský premiér pak otevřel otázku plateb Británie do EU po odchodu Británie a prohlásil, že Británie nezaplatí do evropské kasy 39 miliard liber podle dohody, ale podstatně méně, tj. 7-9 miliard liber. Johnson argumentuje tím, že ušetří 30 miliard liber tím, že žádné přechodné období, s nímž počítá uzavřená dohoda, nebude. Francouzský prezident Emmanuel Macron se vyjádřil tak, že by Británie měla zaplatit 39 miliard ať s dohodou, či bez dohody. Kolem plateb Británie ještě bude hodně mediálního povyku. Vůbec proto není vyloučené, že právě pohrůžka nezaplacením 30 miliard liber pohne EU k tomu, že bude souhlasit s vyškrtnutím „irské pojistky“ ze smlouvy.

Johnson se také podle britského tisku snaží vyloučit vliv Dolní sněmovny na dění před Brexitem a chtěl by, aby poslanci několik týdnů vůbec nezasedali. Labouristé proti tomu protestují a předseda strany Jeremy Corbyn naopak představil plán na svržení Johnsonova kabinetu a jeho nahrazení vládou labouristů spolu s odpadlíky konzervativců. Po novém průzkumu volebních preferencí, které ukazují výraznou ztrátu labouristů, na tento plán Corbyn asi nesežene dost hlasů.

Opět se tak jako v případě Trumpa ukazuje, že mediální posměšky a voličské preference spolu nekorespondují tak, jak by si liberální média přála. A stačí si jen zrekapitulovat vývoj preferencí konzervativců od počátku roku. Ještě v lednu se vláda Theresy Mayové mohla spolehnout na podporu více než třiceti procent britských voličů. Pak ale Mayová totálně selhala, odložila Brexit a voliči ji potrestali a zbavili funkce. Považuji to za velmi dobrý výsledek zpětné vazby, která ještě stále mezi voliči a politiky v Británii existuje. Johnson se tak může spolehnout na většinu voličů Konzervativní strany, kteří považují odchod Británie z EU za prospěšnou věc.