No, to vystoupení českého ekologa o důležitosti amazonského lesa nemuselo být špatné. Amazonský prales brzdí globální oteplování tím, že váže za oteplování zodpovědný C0 ² kysličník uhličitý v rostlinách a to se bude dále měnit, bude-li kácení pokračovat. Klimatické změny bereme na vědomí nárůstem sucha, oteplováním , výpadkem žní apod.. Dochází ke klimatickým extrémům, jako silné deště a extrémní sucho. Stromy reflektují vlhkost vzduchu. Tyto změny by se měly zmirňovat, např. konventionelním zemědělstvím, zastavením kácení deštných pralesů, správným olesněním atd..

To je pravda. Máme ovšem my právo říkat Brazilcům, že si mají ponechat přes polovinu území zalesněnou? Nebo aspoň nějaké motivační páky.

Všimnul jsem si spousty uschlých borovic. Naše lesy končí.

Také jsem si všiml a je to s podivem - borovice byla vždy stromem těch nejsušších míst. Určitou naději dává tvrzení odborníků, že starší borovice již nedokážou obnovit růst kořenů tak, aby dosáhly snížené hladiny půdní vody. Zatímco nové semenáčky to dokáží.

Zatímco lesnatost v ČR je 34 %, v Brazílii je to stále ještě přes 50 %. Problém je, že v tropických podmínkách může půda velmi rychle degradovat a rovnocenný ekosystém s produkcí přes 1000 tun biomasy ( potenciál středoevropských lesů je asi třetinový ) na hektar se již v dohledném čase neobnoví. Takže přejme Brazílii, aby zvolila rozumnou hospodářskou politiku a fanděme zemím, které svou lesnatost naopak zvyšují - viz. Etiopie s nedávným rekordem za den vysazených stromů.

Ke kůrovci u nás poznamenám, že zde se pletou 2 věci. 1. Možná příliš grandiózní projekt bezzásahových zón na Šumavě o rozloze asi 3x větší než je v sousedním NP Bavorský les. Výsledky uvidíme za desítky let. 2. Rozšíření lýkožrouta severského ze Slezska na Moravu, Vysočinu a dále do Čech. Zde platí osvědčené normy co nejrychlejších zásahů ( těžkopádnost LČR je věc jiná ) a snad ani nejbláznivější ekoaktivista proti tomu neprotestuje. Navíc zde nejde o trvalé odlesnění. Pokud je k dispozici sadební materiál smrk, lze ho využít s tím, že doba trvání porostu bude např. jen 50 let. Jinak lze počítat např se samovolným výsevem břízy, případně vysévat uměle ( v čemž pomáhá i Hnutí Duha, jež mnozí považují za pouhé ekoteroristy ).

No, ještě bych zmínil, že potřeba zemědělské půdy roste nejen kvůli nárůstu obyvatel, ale také - a možná především - kvůli produkci tzv. obnovitelných zdrojů energie, tedy olejových palem, cukrové třtiny, kukuřice, japonského topolu, řepky atd. určených ke spalování v elektrárnách a motorech. Tedy že se pralesy kácí kvůli diktátu pseudoekologů.

Demagogický článek. Smrkové monokultury, extrémně náchylné na změny klimatu a kůrovce, v Česku nahradily původně smíšené (převážně listnaté) a mnohem odolnější lesy. Současná kůrovcová kalamita je důsledek toho, že jsme přirozený lesní ekosystém proměnili ve smrkové plantáže. Podobně se tak děje v Brazílii. Ničí si přirozený ekosystém deštného pralesa a nahrazují jej zemědělskou krajinou (plantáže, pole, savany). Obhajovat plundrování pralesa a za kůrovce obviňovat ochranáře přírody, tak jak to dělají někteří blogeři zde na iDNES, je projev jakéhosi podivného anti-ekologického fundamentalismu, který ignoruje fakta, naopak vše interpretuje ideologicky. Je-li ochrana přírody levičácká, zatímco neregulovaná, k přírodě i k domorodým obyvatelům necitlivá těžba dřeva pravicová - tak jsem asi levičák. Ach jo..

Tak smrkové plantáže jsou především důsledkem rozsáhlého využívání biopaliv a dřevostaveb v 18. a 19. století. Lidé tenkrát našli ve smrku vhodnou rychlerostoucí dřevinu.

Pro nás by asi mohlo být poučením, kam tenhle směr vede.

Naši předci už před nějakým tím staletím udělali chybu, za kterou my nyní pikáme (vysadili smrkové monokultury). A my tudíž nemáme právo kritizovat Brazilce, když dělají taky chybu? Není to spíš naopak, že máme Brazilcům říkat, co čeká jejich následující generace?

A k tomu kůrovci - v lese se má buď hospodařit anebo ho nechat na pokoji. Šumava, kde se netěžilo je na tom dnes daleko lépe než Šumava, kde se těžilo.

V lesích NP Šumava proběhla obrovská větrná kalamita . V následném období nechala fanatická ochrana přírody rozmnožit kůrovce natolik, že se muselo nuceně vykácet tolik dříví, které v tamních lesích přiroste za 12 let.

Problém je v tom, že pralesy kolem Amazonky na sebe vážou obrovské množství oxidu uhličitého. Jeho kácení tak napomáhá oteplování planety.

Co doba ledová ???? To se také oteplovalo ????