Brazílie odmítla 20 milionů dolarů z G7 (nakonec nabídku přijme)

Velkorysé gesto států G7 mělo vyjádřit sounáležitost nejbohatších států světa s Brazílií sužovanou rozsáhlými požáry v Amazonii. Místo toho se rozpoutala slovní přestřelka mezi Macronem a Bolsonarem.

Státy skupiny G7 vyjádřily na svém zasedání ve Francii ochotu pomoci Brazílii, kterou sužují rozsáhlé požáry lesů v Amazonii. Francouzský prezident Emmanuel Macron i německá kancléřka Angela Merkelová vyjádřili obavu ze zhoršení klimatických změn v důsledku obrovských požárů. Skupina států G7 proto považovala za nutné pomoci Brazílii a slíbila jí poslat částku 20 milionů dolarů jako pomoc s náklady na hašení požárů. Macron uvedl, že i Francie má zodpovědnost za amazonský prales, protože se zde nachází zámořské území Francouzská Guyana.

Toto gesto se však nesetkalo na brazilské straně vůbec s pochopením. Francouzský a brazilský prezident se navzájem obvinili z urážek (podle Macrona dokonce „sexistických“) a brazilský prezident Jair Bolsonaro dokonce požaduje od Macrona omluvu. Bolsonaro se nelichotivě vyjádřil o Macronově manželce a Macron potom odpověděl tím, že doufá v to, že si Brazílie zvolí kompetentního prezidenta.

Nyní se na ČT v Událostech objevila videoanimace požárů lesů na zeměkouli. Velké požáry dnes zuří jak v Amazonii, tak v rovníkové Africe a na Sibiři. Podle komentáře se zplodiny požárů dostávají vysoko do atmosféry a se vzduchem se přenášejí tisíce kilometrů daleko od míst požárů. Zaznamenal jsem i výrok, že Amazonský prales je plícemi světa a vznikne v něm 20% kyslíku ročně. S tím lze úspěšně polemizovat. Wikipedie uvádí, že názor, že Amazonie produkuje významné množství kyslíku, byl už vyvrácen studiemi z  minulého století.

Tropický deštný les má vyrovnanou bilanci, pokud jde o produkci kyslíku, protože rostliny sice vytvářejí kyslík jako vedlejší produkt fotosyntézy, ale jimi uvolněný kyslík se následně spotřebovává v procesech rozkladu organické hmoty (nejčastěji právě odumřelých částí rostlin). Tvrzení, že tropické deštné lesy jsou "plíce světa" a produkují většinu kyslíku uvolněného do atmosféry, byla pouze dezinterpretace odborných zjištění novináři a tento mýtus byl vyvrácen již v 70. letech 20. století odbornou veřejností.

Existují i další argumenty o tom, že tropické pralesy nemají ve světové bilanci kysličníku uhličitého v ovzduší velký význam. Měření obsahu kysličníku uhličitého v atmosféře během roku vykazuje snižování jeho koncentrace během léta na severní polokouli, Vysvětluje se to tím, že právě na severní polokouli v mírném pásu od Sibiře přes Evropu a USA jsou největší lesy mírného pásma a právě vegetační období na severní polokouli je příčinou poklesu koncentrace kysličníku uhličitého v atmosféře během roku.

Finsko přišlo s dalším nápadem jak omezit vypalování amazonského pralesa. Vybízí k tomu, abychom jedli méně masa a dokonce jsem četl i o tom, že by měl být vývoz masa z Brazílie zastaven. Protože jsem zatím slyšel hodně a výborném argentinském hovězím masu, nejsem si jistý, zda Finsko nezaměnilo Brazílii s Argentinou.

Brazílie vyjádřila přesvědčení, že by se peníze na hašení brazilského deštného lesa měly použít na zalesnění Evropy a opět si tak rýpla do francouzského prezidenta. Ušlechtilá idea pomoci tak dopadla špatně a opět se prokázalo, že co se ochrany životního prostředí týče, politika vítězí na celé čáře. Není se co divit, samotná idea klimatických změn vlivem lidské činnosti je zpolitizovaná do takové míry, že na síle nabývají stále více hlasy, které požadují „rázné akce“ na ochranu klimatu bez ohledu na náklady. Každý, kdo s „ráznými akcemi“ nesouhlasí, je zabedněnec a trouba a média se vysmívají tu Donaldu Trumpovi, tu brazilskému prezidentovi, že „nejdou s duchem doby“. Macron se doma ve Francii pokusil vyšším zdaněním benzinu a nafty regulovat spotřebu těchto pohonných a hmot a tvrdě narazil na protesty žlutých vest. Musel pak celý program odvolat. I on by se měl vážně zabývat tím, jaké jsou jeho šance na opětovné zvolení. Abychom se nakonec nedivili, že „burani“ Trump a Bolsonaro svůj prezidentský mandát obhájí a Macron ne. Vždyť to známe z naší politiky docela důvěrně, že ano.

Dodatek - Brazilský prezident změnil názor a souhlasí s přijetím částky 20 milionů dolarů, údajně po tlaku guvernérů postižených oblastí Brazílie. Zprávu přinesla ČT v pořadu Události. Takže happyend.